Na rok 2017 se možná jednou budeme dívat jako na poslední chvíle ničím neomezeného optimismu a víry v technologický průmysl. Odhalení, jak firma Cambridge Analytica zneužila data z Facebooku a vytěžila z něj osobní informace o 50 milionech uživatelů, přišla v okamžiku, kdy mnozí už i tak přemýšleli, jak vhodným způsobem přistřihnout křídla mocným technologickým společnostem, jež dominují americké ekonomice a stále více i americkému životu.
Když v devadesátých letech vypukla informační revoluce, nechali jsme se všichni unést nadšením éry, neotřelostí nových produktů, jejich transformačním potenciálem. Oslňovalo nás bohatství, jaké dokázali vytvořit nenápadní pětadvacátníci, kteří se sami okamžitě proměnili v miliardáře, jako by se jednalo o nějakou závěrečnou pomstu všech nerdů. A uprostřed toho všeho, jak se Amerika proměňovala v digitální ekonomiku, jsme se zapomněli ptát, jakou roli v tom všem bude mít vláda.
Představa technologických firem vynořujících se z nitra neregulovaného volného trhu nikdy nebyla úplně přesná. Dnešní digitální ekonomika stojí na třech základních technologiích: počítačovém čipu, internetu a GPS. Všechny tři vděčí velkou měrou za svou existenci federální vládě. První dvě od základů vyvinula a provozovala vláda, než je uvolnila pro soukromý sektor. A většina lidí si neuvědomuje, že GPS – globální navigační systém využívaný družicemi a řídicími středisky, který je pro dnešní ekonomiku zcela nepostradatelný – je dodnes majetkem vlády Spojených…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
