Určitě to znáte. Sedíte na pracovní poradě, školní besídce či u rodinné večeře a najednou si všimnete, že se vaše mysl zabývá něčím úplně jiným než tím, co se odehrává před vašima očima. Hádá se se sousedem kvůli novému plotu, plánuje sobotní výlet nebo třeba žádá šéfa o zvýšení platu.
Česky se tomu někdy říká denní snění, anglické „wandering mind“ (toulavá mysl) je ovšem přesnější, protože fantazírování tvoří jen menší část téhle vnitřní mentální produkce – častěji v duchu plánujeme budoucnost nebo si přehráváme scény z minulosti.
Je zajímavé, že zatímco různé spirituální tradice vždy považovaly umění ovládat tenhle mentální automatismus za klíčový předpoklad osobního štěstí i duchovního růstu, psychology fenomén donedávna nijak zvlášť nezajímal. Výzkumy z posledních let ovšem dávají mistrům meditace v mnohém za pravdu. Ačkoli jedna otázka zůstává stále otevřená: je toulání mysli pro naši duševní pohodu výhradně nežádoucí, nebo může být také něčím prospěšné?
Na cestách
Experti se domnívají, že zvířata nic podobného nezažívají. Když lev kráčí savanou, je (pravděpodobně) plně zaměstnán přítomnou situací, kterou vnímá svými smysly. Nepřemýšlí o antilopě, kterou měl včera k večeři, ani nefantazíruje o její vypasené sestřenici.
U člověka se toulání v myšlenkách zřejmě vyvinulo během evoluce a jde o projev téže kapacity, která nám umožňuje plánovat náš život. Výzkumy ukázaly, že sklon k toulání souvisí s velikostí tzv. pracovní paměti, což je schopnost mozku…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
