Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Civilizace

Obscénní možnosti

Historici tvrdí, že hnacím motorem demokracie i snižování rozdílů v příjmech jsou války a katastrofy

67A_profimedia
Marie Antoinette • Autor: imageBROKER, Profimedia

Stydět se za tučné konto a tři auta v garáži nebývalo v Americe nikdy úplně zvykem. Když ale nedávno socioložka Rachel Sherman v newyorských barech zpovídala kvůli svému výzkumu tamní milionáře, boháči klopili oči a odvraceli zrak. „Přelepujeme cenovky na oblečení,“ přiznávala jedna z movitých Američanek výměnou za příslib anonymity. „A odlepujeme nálepky, nechceme, aby naše služka věděla, že kupujeme chleba za šest dolarů.“ Socioložka svůj výzkum shrnula do knihy, jejíž název mluví za vše. Studie Uneasy Street. The Anxieties of Affluence (zhruba Nejistí lidé. Úzkosti majetných) zachycuje pozoruhodnou proměnu atmosféry v ulicích liberálního velkoměsta, kde bohatství přestalo být cool.

Změna má opodstatnění v číslech. Dnes je zapotřebí pouhých 62 miliardářů k tomu, aby ze svého majetku poskládali dohromady polovinu bohatství celé globální populace. Jeden autobus plný nejbohatších lidí světa tak disponuje stejným jměním jako 3,5 miliardy nejchudších obyvatel planety dohromady. Počet členů klubu se přitom rok od roku dramaticky snižuje. Ještě v roce 2014 do něj bylo zapotřebí přijmout 85 miliardářů. O čtyři roky dříve se na polovinu světového majetku skládalo 388 nejbohatších.

Na světě zkrátka dramaticky roste nerovnost; do té míry, že se část Američanů začíná stydět. A přelepováním nálepek to nekončí, respondenti se snaží maskovat prominentní adresy, nakupovat tam, kde obyčejní lidé, jezdit na normální dovolené. Milionáři trvají na označení „úspěšná střední třída“ a o svých příjmech odmítají mluvit. Nebojí se závisti, připadají si trapní. „Je to obscénní. Možnosti, které mám, jsou obscénní,“ říká tak žena, jejíž domácnost vydělává díky zaměstnání ve finančním sektoru ročně v přepočtu více než pět milionů korun a k tomu se ještě může spolehnout na dědictví v hodnotě dalších několika desítek milionů.

Hromady mrtvol

Co liberální milionáři považují za obscénní, nazývají jiní návratem k normálu. Historik z Princetonské univerzity Walter Scheidel ve své čtyřsetstránkové studii ukazuje, že dnešní generaci úspěšných Američanů jen zaskočil návrat k poměrům, jimž odvykli. Jeho kniha The Great Leveler (Velký nivelizátor) s podtitulem Dějiny nerovnosti od doby kamenné po 21. století vyvolala v posledních měsících v anglosaském světě rozruch a není divu: podrobně mapuje vývoj nerovnosti po celém světě od dob, kdy byl nástrojem přežití kamenný hrot, a bombarduje čtenáře výčtem čísel, tabulek a grafů. Sledovat jejich linku není snadné, smířit se se závěry studie je ale ještě těžší.

Scheidel důkaz za důkazem směřuje k tomu, že hluboká majetková nerovnost je základním stavem společnosti po většinu její existence od chvíle, kdy opustila lov a sběr, přešla k zemědělství, později k průmyslové výrobě a začala vytvářet přebytky. Nerovnost v podstatě neustále roste nebo se po velmi dlouhá období udržuje na úrovních podobných těm, k jakým se znovu blížíme a jež vyvolávají čím dál silnější kritiku. Občas samozřejmě také klesne a Scheidel se snaží zjistit důvod takového zvratu. Nachází jej a není to nijak povznášející zpráva. Oním „nivelizátorem“ z titulu knihy je bez výjimky katastrofa mimořádného rozsahu. Pokud má dojít ke změně, musí se vždy nejdříve stát něco strašného.

Klid, mír a prosperita znamenají úzkou vrstvu bohatých a dav chudých.

Tweetni to

Scheidel v narážce na Apokalypsu poeticky mluví o „čtyřech jezdcích“, kteří se čas od času velmi dramaticky proženou historickou krajinou a roznesou stávající pořádky na kopytech. Dokud vládne aspoň relativní klid, společnosti jednoznačně směřují ke stále větší koncentraci majetku. Více než čtyřistastránková kniha je radikální už v tom, že podle ní klesající či nízká nerovnost nemá nic společného s „civilizovaností“, spíše naopak. Detailní pohled na dějiny ukazuje, že čím více bohatství, čím víc obyvatel mířících do měst a čím komplikovanější státní správa, tím lépe elitní vrstva stahuje do svých rukou přebytečný majetek a buduje mechanismy k jeho udržení. Obvykle následuje přetahovaná a složení majetných se proměňuje, ale to jsou sváry uvnitř výrazně bohaté vrstvy. Klid, mír a prosperita znamenají také úzkou vrstvu hodně bohatých a široké davy podstatně chudších.

I_obalka_R38
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R38
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 42 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1419
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte