Pád ikony

Na ten okamžik čekal celý svět, ale proběhl bez jakýchkoli ceremonií, jak už to s telefonickými hovory mezi politickými lídry nakonec bývá. Telefonát mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem a faktickou vůdkyní barmské vlády Aun Schan Su Ťij ovšem přinesl více než jen běžné zdvořilostní fráze státníků. Politička a nositelka Nobelovy ceny za mír se v rozhovoru s Erdoğanem minulou středu poprvé po týdnech mlčení vyjádřila k situaci muslimské menšiny Rohingů, jejíž příslušníci v těchto dnech po desetitisících prchají před brutalitou barmské armády ze země.

Co Erdoğanovi Su Ťij řekla, ovšem zklamalo naděje těch, kteří od této ikony boje za lidská práva čekali, že se jasně postaví na stranu svých spoluobčanů, jež nyní OSN označuje za nejpronásledovanější menšinu světa. Su Ťij ale místo toho – jak víme ze zprávy o telefonátu, již její kancelář pověsila na Facebook – pouze vydala obecné prohlášení o tom, že vláda dbá o zajištění práv a bezpečnosti „všech občanů naší země“, a označila zprávy o masovém vraždění vesničanů za „dezinformace“ šířené „teroristy“, přičemž teroristy zjevně mínila ty Rohingy, kteří na dlouhodobé pronásledování svých lidí reagují občasnými útoky na armádu. (O tom, že její vláda limituje přístup novinářů a pozorovatelů OSN do oblasti, a tudíž přísun informací, se nicméně nezmínila.)

Když ovšem prohlášení zasadíme do kontextu dřívějších výroků Su Ťij, ukáže se, že mlčení a netečnost k osudu Rohingů není u globálně ceněné aktivistky novým…