Vojtěch se ještě před třicítkou ocitl v situaci, kterou si většina mužů projektuje až někam daleko za důchod. Je mu právě sedmadvacet a se svojí o něco starší partnerkou se pokoušel počít dítě. Když se to po mnoha měsících nedařilo, pár začal zvažovat návštěvu lékaře. Jako první k tomu přikročila ona, Vojtěch svoji přítelkyni následoval hlavně ze studu, že tíha vyšetření a s tím spojený stres leží hlavně na ní. Představa lékařského vyšetření v takto choulostivé oblasti mu samozřejmě nebyla nijak příjemná. „Nepatřím zrovna k těm, jimž by bylo příjemné otevřeně mluvit o citlivých věcech nebo o jakýchkoli problémech. A to ani s nejbližšími lidmi,“ říká zaměstnanec pražské komunikační agentury. „I proto jsem se dlouho rozhodoval, zda jít k lékaři, byť jen na preventivní vyšetření.“ Nakonec se ale v čekárně ocitl a lékaři zjistili, že jeho spermie sice nemají problém s pohyblivostí, ale je jich fatálně málo.
Výsledek ještě není definitivní a dvacátník Vojtěch stále doufá v dobrý konec. Šestačtyřicetiletý Kryštof už svůj happy end každý den žije: na otcovské dovolené se stará o čtyřletého a šestiletého syna. I on ale zažil před pár lety nepříjemné překvapení. „Nikdy mě nenapadlo, že bych mohl mít problém tohoto typu,“ říká. S přítelkyní věděli, že je čeká umělé oplodnění, protože ona už měla lékařsky potvrzené, že „přirozeně“ dítě nepočne, při dodatečném vyšetření se ale zjistilo, že problém je i na Kryštofově straně. Laicky řečeno – jeho spermie jsou zdravé, ale nepřežijí „ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
