Zdeněk Kudrna,Universität Salzburg
Díky, Španělsko!
Přebytek rozpočtu je důsledkem příznivých okolností, nikoli významných strukturálních reforem. S trochou nadsázky lze říci, že je to dárek od EU. Děkovat bychom měli především Španělům, kteří před 30 lety vyjednali kohezní a regionální fondy. Správně tušili, že v rámci jednotného trhu potečou dividendy do vyspělejších zemí na severu, proto trvali na zavedení kompenzačních mechanismů. Do českého rozpočtu loni z EU přiteklo o 65 miliard více, než ministerstvo plánovalo, což celkovému výsledku hodně pomohlo.
Dosažením přebytku se stát posunul z role strýčka, který dalším generacím zanechá jen dluhy. Lepší je ale dědit po strýčkovi, po němž zůstane řada dobře rozjetých firem, byť s nějakým zadlužením. K dosažení této mety by ministr financí musel najít způsob, jak zainvestovat z veřejných zdrojů projekty s vysokou návratností. Investice do infrastruktury, vzdělávání či výzkumu takové příležitosti nabízí, ovšem jen pokud se jejich přínosy neutopí v přehnaném politikaření či korupci.
Marek Dřímal, Komerční banka
Souhra mimořádných vlivů
Rozpočet dosáhl přebytku hlavně díky souhře několika mimořádných vlivů, které byly převážně mimo přímou kontrolu ministerstva financí. Zaprvé šlo o obrovský příliv peněz z fondů EU, a to především zpětně za minulé programové období 2007–2013. Zároveň jen pomalu nabíhá nové…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
