Jak jsme se nedávno dozvěděli ze souhrnné analýzy organizace Lumos, za poslední léta roste počet dětí, které českých stát odebírá rodinám: zatímco před dvaceti lety jich bylo za rok necelých sedmnáct tisíc, v roce 2015, z něhož pocházejí nejčerstvější data, už bezmála třiadvacet tisíc. A ačkoli se čím dál větší podíl těchto dětí dostává do pěstounské péče, která dětem více prospívá a navíc představuje poloviční náklady pro stát, počet dětí v ústavech se za dvě dekády téměř nezměnil, byť v posledních letech mírně klesá.
Zejména fakt, že český stát děti z rodin odebírá kvůli jejich tíživé socioekonomické situaci, a také skutečnost, že v ústavech končí velmi malé děti (do tří let), jsou dlouhodobě kritizovány jak mezinárodními organizacemi, tak českými neziskovkami a experty. Minulý týden se řada těchto kritických hlasů sjednotila do nové iniciativy, kterou rozjely filmařky Linda Kallistová Jablonská a Irena Hejdová (autorky dokumentu o ústavní péči V nejlepším zájmu dítěte a iniciátorky petice vyzývající k omezení ústavní péče, pod níž se dosud sešlo sedm a půl tisíce podpisů), šéfka vládního výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková či nezisková organizace Dobrá rodina.
Nic se nedělo
Právě na doporučení výboru pro práva dítěte působícího při Radě vlády pro lidská práva vláda loni na podzim odkývala plán omezit umisťování dětí do sedmi let do ústavů a sjednotit agendu péče, která jako pozůstatek z dob komunistického režimu stále spadá pod tři rezorty …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
