Proměna prezidenta Martinů
Bývalý policejní šéf má šanci usednout v čele Europolu
Česko má šanci získat prestižní post ve vedení jedné z nejdůležitějších evropských bezpečnostních institucí. Podle informací Respektu se o místo bude ucházet bývalý policejní prezident Oldřich Martinů. V současné době zastává post zástupce ředitele Europolu pro řízení, což by mu mohlo pomoci, protože zná úřad zevnitř. Martinů má zatím jednoho protikandidáta, Itala Gennara Capoluonga. Nominací českého kandidáta se již zabýval Výbor pro Evropskou unii na Úřadu vlády, který ji „vzal na vědomí“.
Funkční období současného ředitele Europolu končí v roce 2018. Aby Martinů uspěl, bude potřebovat podporu českých politiků. Ti zatím jeho kandidaturu nekomentují. Martinů prošel ve své kariéře zajímavou proměnou, v dobách ministrování Ivana Langra, kdy Martinů vedl zdejší policii, se tu nevyšetřovaly velké korupční případy, policisté, kteří se o to snažili, čelili ve své práci obtížím. V Evropě, odstřižen od zdejší politiky, se Martinů více osamostatnil a vydobyl si postupně větší prestiž a dobré jméno.
Europol dnes sehrává významnou roli v boji proti terorismu. Protiteroristické středisko Europolu ve své nedávné analýze napsalo, že hrozba atentátů bude v dalších měsících v Evropě „značná“. Džihádisté by nově mohli na starém kontinentu více používat metody, které byly obvyklé při dobývání území Islámským státem v Sýrii a Iráku. Kromě najíždění aut do lidí, k čemuž došlo aktuálně v Londýně a belgických Antverpách, má jít o nálože v automobilech, únosy a vydírání. Vypořádat se s tím…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
