Anketa
Respekt 12/2017
Přechod na letní a zimní čas je na úrovni běžného stresu, se kterým se někdo srovná během 24 hodin a jinému to trvá déle. Pan kolega MUDr. Richard Plný zná ze své spánkové laboratoře lidi, kteří se srovnávají se změnou obtížně. Co by však měli říkat sportovci a politici, kteří si neustále rozhazují svoje cirkadiální rytmy cestováním za sportem nebo politikou. Záleží na tom, jak se k tomu člověk staví. Při kladném vztahu mi to nevadí, při negativním mě to deptá.
A osobní přínos změny času pro mě? Spolu s Karlem Polaneckým si vážím té jedné hodiny odpoledne navíc pro vlastní koníčky, když posuneme pracovní dobu o hodinu dřív. Udělám víc práce pro sebe. A tak si kladu otázku, zda dělítko mezi přívrženci a odpůrci letního času není dáno pracovitostí člověka.
MUDr. Bohumír Šimek
Vidím čtyři záporná hodnocení tohoto jevu. Žádná úspora energie třikrát a jedenkrát narušený melatonin v mozku, popř. genetická výbava a poruchy nálad při změně času dvakrát ročně o jednu hodinu. A co dopad časového posunu během týdenní dovolené třeba v Portugalsku nebo v Británii?
Já se každý rok s příchodem letního času těším na dlouhé světlé večery a méně zbytečného ranního světla už někdy od tří hodin ráno. Žijeme většinou ve městech, nepotřebujeme tedy tak brzy vstávat a brzy začínající den se většinou nevyužije. Jsem osobně přesvědčen, že spánek za tmy je určitě fyziologičtější a tím i zdravější než za plného ranního světla.
Je mi jasné, že změny času vnímáme odlišně, jen je mi proti srsti hlučná kampaň za zrušení letního času vedená poslední roky.
MUDr. Jan Obermajer, Brno
Jako kdyby tu byl
Respekt 12/2017
Čím si pořad Tvoje tvář má známý hlas zasloužil vaši dvoustranu? Naštěstí závěr Pavla Turka, že „požadavek světovosti a puzení prosadit se v západním zahraničí prosákl i do tuzemských debat o populární hudbě i filmu, (a) manifestoval se povětšinou kopírováním a lokalizováním trendových postupů spíše než spoléháním se na vlastní originalitu“, neplatí. Od malomyslnosti nás mohou zachránit například zprávy o hudebnících spoléhajících se ryze na vlastní originalitu a pohybujících se na zahraniční hudební scéně s naprostou samozřejmostí, jako např. Ondřej Pivec (Grammy 2016), Luboš Soukup (Objev roku 2016, Dánská hudební společnost), David Dorůžka, Beata Hlavenková… Nezasloužili by si pozornost spíše tito i v zahraničí respektovaní hudebníci (omlouvám se všem, které jsem neuvedla)? Už jen proto, že sebemarketing ve stylu „umělců“ z české TV jim je naprosto cizí a jejich skvělá reprezentace Česka v „západním zahraničí“ nesporná.
Iveta Macháčková, Brno
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
