David Cronenberg nebyl v Kanadě vůbec populární. V roce 1983 jsem uspořádal jeho první retrospektivu, abych ho vrátil Kanadě jako jejího režiséra,“ říká ředitel torontského filmového festivalu Piers Handling. O tři dekády později vyváží filmaře spojovaného hlavně s hororem jako prestižní kanadský export do světa v podobě výstavy David Cronenberg: Evolution, která probíhá do poloviny července v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Expozice navazuje na předloňskou akci Tim Burton a jeho svět. Obě spadají do trendu stírání hranic mezi médii i snahy nabídnout stále vybíravějšímu publiku v době jeho odlivu „přidanou hodnotu“. Opera se přenáší do kinosálů, v koncertních sálech zní hudba z filmů a galerie hostí výstavy věnované vizuálně zajímavým tvůrcům.
Na cronenbergovskou výstavu se vstupuje nálevkou z černého molitanu, jež má navodit intenzitu vnímání – a možná evokovat některý z pulzujících vstupů do lidského organismu, jež jsou typické pro Cronenbergovy horory o mutacích těl a jejich spojování s technologií. Zúžený průchod na konci pak zase může evokovat, že je divák s fascinujícím a iritujícím Cronenbergovým světem nakonec sám.
Za ním ještě následují kokony, v nichž může návštěvník ve skrytu sledovat režisérovy znepokojující krátké filmy. Běží ty současné: o ženě trpící představou, že v jejím prsu parazituje hmyz, nebo o posledním Židovi na světě, který páchá sebevraždu v přímém…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
