Vzpomínka na vraždu vládce českého podsvětí Františka Mrázka před deseti lety vyvolává otázky. Kdo ho tehdy zavraždil? Proč nebyla jeho smrt nikdy objasněna? A hlavně – jak moc se od té doby změnilo „prorůstání organizovaného zločinu do státní správy“, jež Mrázek zosobňoval? Zatímco první dvě otázky zůstávají bez odpovědi, na tu poslední se už něco říct dá. Zprávy tajných služeb, policejní analýzy i fakta dostupná ve veřejném prostoru odhalují, že skončila fáze, kdy se tu ekonomický prostor snažili ovládnout někdejší veksláci používající metody korupce a podvodů, které se jim vyplatily za minulého režimu. A začala nová, západnější éra, kdy je nutné obtížně rozlišit podvod a krádež od rafinovaného, ale ještě zákonného obchodu.
Dostat se ke zdrojům
Řada známých představitelů „vekslácké“ éry je dnes mimo hru. Mrázek je mrtvý, Krejčíř ve vězení v Africe, Pitr si odseděl trest a podobné je to s mnoha dalšími, kteří do party patřili. Scénu opustili i kmotři, Roman Janoušek je ve vězení, další – třeba Alexandr Novák – jím prošli nebo jsou obžalováni. Všem zřejmě zůstaly nějaké majetky, nicméně je vyloučeno, že by se mohli pustit do machinací o velké státní peníze a majetky. A o to tehdy šlo.
Gangsteři a kmotři za Mrázkových časů bojovali s nastupujícími byznysmeny, jako byl Andrej Babiš, o zdroje bohatství. Třeba o společnost Setuza, jež jako výrobce „ekologické příměsi do pohonných hmot“ slibovala pohádkové výnosy v byznysu budoucnosti. Každého z kombinátorů…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
