Mobilní lumpárna

Představte si, že se chleba prodává v obchodech různým lidem za rozdílné ceny. Zatímco zaměstnanci korporací, menších firem nebo státní správy pořídí teplý pecen mezi deseti a 30 korunami, penzisté, studenti, nezaměstnaní a matky na mateřské dovolené musí zaplatit dvě stovky. Absurdní? Přesně takhle v Česku funguje byznys s telefonním voláním, aniž by to donedávna někoho výrazněji vzrušovalo. Radnice městské části Brno-střed se teď odhodlala k převratnému kroku a požádala o skupinovou slevu pro všechny své občany.

Sedm set, anebo míň

Dalo by se namítnout, že mobilní volání není chleba, jenže to pomalu přestává platit. Chytrý přístroj s datovým tarifem se stal nezbytným společníkem většiny lidí v produktivním věku, dětem nebo seniorům rodiny pořizují jednoduché telefony z důvodu jejich bezpečí. Mobilní volání se zkrátka dostává do skupiny základních životních potřeb člověka digitální éry.

Jeho poskytovatelé na to ale neberou ani minimální ohled. Zatímco běžným jednotlivým zákazníkům nabízejí neomezené volání za 750 korun (s lepším datovým tarifem i za dvakrát tolik), firmám, úřadům či jiným skupinám poskytují slevy až do výše 90 procent. A protože skupinové slevy mohou dnes získat i malé firmy o pár zaměstnancích nebo skupina přátel, která dokáže s operátory sebevědomě vyjednávat, je zřejmé, že onu standardní vysokou cenu inkasují T-Mobile, O2 a Vodafone hlavně od výše zmíněných skupin zákazníků – tedy těch, kdo mají nejhlouběji do kapsy.

Triky a…