Mistr triviálního žánru
Ilustrace Zdeňka Buriana vyšly knižně v kvalitě, v níž je jejich autor neměl šanci spatřit
Pokud by někdo sestrojil stroj času a dovlekl se s touhle knihou před pádem komunismu na Askalonu, Ztracenku, Fáberku, do Údolí Děsů či jinou legendární trampskou osadu, Manitou ho ochraňuj před kolty tamních osadníků. Za čtyřsetstránkový špalek by tehdy romantici v širácích obětovali cokoli, včetně návštěvníkovy i vlastní cti. Ohromující dojem ale vyvolává i dnes: ani samotný Zdeněk Burian nemohl vzhledem k dnešní úrovni typografie vidět svou ilustrační tvorbu z let 1927–1942 tak skvostně reprodukovanou, jak je nyní shrnutá do knihy Dobrodružný svět Zdeňka Buriana.
Od nakladatelství Plus je to srdeční záležitost, kterou jeho vedení zjevně dělá radost i samo sobě. Spoluautorem publikace je Ondřej Müller, programový ředitel Albatrosu (čili nejstaršího nakladatelství pro děti a mládež v zemi), pod které Plus spadá. Jako spolupracovníka přizval nadšeného „burianologa“ Rostislava Walicu. Výsledkem je půvabná pocta autorovi, se kterým si historici umění nevědí rady ani pětatřicet let po jeho smrti.
Za jednu korunu
Svazek obsahuje ranou tvorbu Zdeňka Buriana (1905–1981), kdy ho nejlepší léta – korunovaná ilustracemi života v pravěku – teprve čekala. Mezi svým dvaadvacátým a sedmatřicátým rokem byl nedostudovaný malíř vytížený prací pro nakladatelství J. R. Vilímek a několik dalších podniků chrlících „šestákovou“ produkci pro teenagery. Ne že by tu nebylo dost fotografických magazínů a kin. Ale Burianovy ilustrace vycházející týden co týden především v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.