Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost, Výběr z webu

Pravidelný výběr ze světových médií na Respekt.cz

Nikoli klima, ale roboti budou problém

Přírodovědec a futurolog James Lovelock, autor teorie Gaia, změnil názor. Opět. Bývaly časy, kdy byl představitelem klasického konzervativního ochranářství: Je potřeba zastavit čas, brzdit dřív, než přírodu zničíme.

Pak nastal obrat. Lovelock propadl pesimismu a tvrdil novinářům, ať si užijí života, dokud to jde, protože za dvě tři desetiletí bude po všem. Mezitím naštval spoustu spolubojovníků, když se postavil na stranu jaderných elektráren. Zdálo se mu, že globální oteplování se žene dopředu příliš rychle – takže jádro hned jako přechodné řešení, až potom teprve energie z obnovitelných zdrojů.

Dnes je Lovelockovi sedmadevadesát a vidí environmentální problémy lidstva ještě jinak. Zaprvé má pocit, že se to přehání s hrozbou klimatických změn; ne snad, že by k proměně nedocházelo, ale v modelování klimatických změn je tolik proměnných, že předstírat schopnost odhadnout vývoj na více než pět až deset let dopředu je podle něj šarlatánství. Ale hlavně: pokud se nic zásadního nezmění, zasáhne lidstvo jiný zvrat dříve, než začnou být skutečně vážným problémem klimatické změny. Člověk ztratí své výsadní postavení ve prospěch umělé inteligence. A počítačům a robotům je změna klimatu tak nějak ukradená, alespoň tedy v rozumné míře (pro ně). Lovelock neví, jak přesně dopadneme, ale na vzájemné přátelství a spolupráci to moc nevidí.

Problém je v tom, že stroj přemýšlí milionkrát rychleji než biologická hmota. Tím pádem „žije“ v jiném čase než člověk – jedna lidská vteřina je pro něj vteřin milion. Jak v takovém nepoměru pořádně komunikovat, i kdyby tu byla dobrá vůle? A proč se s tím vůbec otravovat?  Tedy proč by se oni – roboti a počítače – otravovali s jakousi nekonečně zpomalenou inteligencí?

„Je to stejné, jako kdybychom se my pokoušeli komunikovat s mravenci?“ ptá se autorka textu, a Lovelock kroutí hlavou. „To ne, spíš jako kdybychom chtěli komunikovat se sekvojí. A co my víme, třeba se na nás budou i podobně dívat: jako my na stromy,“ uvažuje Lovelock. „Třeba nás budou chtít obejmout?“ reaguje novinářka. „Ano, přesně, přesně!“ směje se Lovelock. „Tohle je dobrý.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 43/2016 pod titulkem Pravidelný výběr ze světových médií na Respekt.cz