Obamova válka

Názor, že snaha Baracka Obamu vyprostit Ameriku z konfliktů na Blízkém východě byla marná, je široce sdílen. Původně sliboval, že tamní války ukončí, místo toho však loni posílil americkou intervenci v Iráku, Sýrii a dalších zemích. V Afghánistánu téměř zastavil stahování jednotek. „Obamovo dědictví,“ prohlásil Gene Healy z Cato Institute, je jasné – „nekončící válka“. Mark Landler v květnu poznamenal v The New York Times, že Obama právě „minul pochmurný, málo povšimnutý milník. Je ve válce déle než prezident Bush či jakýkoli jiný americký prezident.“

Jak nemrhat silami

Tyto charakteristiky však házejí všechny vojenské akce do jednoho pytle, což celkový obraz spíše zamlžuje, než vyjasňuje.  Když Obama nastoupil do Bílého domu, na dvou frontách – v Iráku a Afghánistánu – působilo 180 tisíc amerických vojáků. Cílem obou válek bylo zajistit v těchto zemích politický řád, a dokonce vytvořit funkční liberální demokracie.

Válečná politika pod Obamovým vedením však byla jiná, užší v záběru a skromnější v cílech. Spojené státy se dnes snaží porazit teroristy, zabrat jejich území a ve spolupráci s místními spojenci je neustále vypuzovat. Taková politika si však vyžaduje především malé počty speciálních jednotek a výcvikových poradců, vzdušnou sílu a drony.

Je třeba přiznat, že k této dietní intervenci se Obama propracoval systémem pokus-omyl. V první volební periodě poznamenal, že „období války je na ústupu“, a nepochybně doufal v to, že jeho poslední rok v Bílém…