Dva kilometry hororu

Čin Mohameda Lahouaieje Bouhlela, který v jihofrancouzském letovisku Nice minulý čtvrtek za volantem pronajatého kamionu zabil více než 80 lidí, vyvolal mezi Evropany paniku, strach a vztek – větší než koordinované atentáty v Paříži loni v listopadu. Tehdejší útoky si přitom vyžádaly víc lidských životů (130) a jejich strůjci je ihned zaštítili radikálním islámem. V tomto případě se k masakru až do páteční noci, kdy šlo toto vydání Respektu do tisku, nikdo nepřihlásil.

Přesto hoteliéři na jihu Francie od pátečního rána nedělali nic jiného, než že zvedali telefony zákazníků, kteří masově rušili svoje pobyty na francouzském pobřeží, místopředseda české vlády Andrej Babiš z Prahy vzkázal, že by Evropa konečně „měla začít aktivně bojovat proti terorismu“, a i jindy umírnění komentátoři si ulevili, že místo toho, aby se kontinent zabýval „válkou proti západní civilizaci“, řeší – v narážce na nedávno probíranou technickou normu v Bruselu – emisní limity na sekačky na trávu.

Žádná organizace

Teď je po víkendu, a pokud během něho nedošlo k dalšímu útoku, emoce mohly opadnout. Ještě před ním bylo známo zhruba to, že vraždění v Nice měl na svědomí jednatřicetiletý Tunisan, který tu legálně žil – měl povolení k pobytu a živil se jako závozník; odtud jeho řidičák na kamiony, díky němuž si jeden pronajal.

Že by byl napojený na džihádistické sítě, naopak známo nebylo. Francouzské tajné služby jej neevidovaly, do mešity nechodil, o své víře nemluvil a sousedé vypověděli,…