Jak přežít brexit

Na poslední večeři s Davidem Cameronem v úterý 28. června se podával salát s křepelčím masem. Britský premiér během konzumace té pochoutky uvedl svých 27 evropských kolegů do rozpaků prohlášením, že na svém rozhodnutí vypsat referendum o brexitu by ani dnes nic neměnil. Odpovědí bylo zdvořilé mlčení. Na otázku redaktorů týdeníku Der Spiegel, zda Cameron dostal dárek na rozloučenou, odpověděl jeden nejmenovaný diplomat suše: „Dostal teplou večeři.“

Tato věta dobře ilustruje znechucení šéfů členských států Evropské unie z brexitu i z Camerona, který už na jejich další setkání ve středu ráno pozván nebyl. Jakkoli je toto znechucení společné, velmi rychle se začaly rýsovat rozdíly v názorech lídrů na to, jak má EU reagovat na brexit, aby přežila nápor euroskeptických stran, které už začaly v některých státech, například ve Francii či Nizozemsku, ohlašovat další referenda o vystoupení z Unie.

V rozdílném pohledu jde především o to, zda na hrozby reagovat „útěkem vpřed“ – tedy vydat se cestou hlubší integrace a posílit pravomoci „Bruselu“ (Evropské komise a Evropského parlamentu) –, nebo naopak integraci pozdržet a posílit pravomoci kolektivního vedení, tedy Evropské rady (lídři členských států EU), která se setkává na summitech. První takový už bez Británie má být v září v Bratislavě, jelikož Slovensko je předsednickou zemí.

Na úvod však dobrá zpráva: Jedním z nečekaných důsledků brexitu je, že v zemích, kde minulý týden agentury zkoumaly náladu obyvatel, popularita EU…