Brusel hadr
Tipy na architektonickou vycházku či výlet: Co možná bude památkou, anebo také zmizí
Pro veřejnost jsou památkou stavby jako Konopiště nebo Karlštejn,“ uvažuje Petra Ulbrichová, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek ministerstva kultury, kde se rozhoduje, co bude památkově chráněno. Myslí to v nadsázce, ovšem částečně to vystihuje postoj kulturního ministerstva: většina staveb, které získají památkovou ochranu, je z předminulého století a starší. Přesto jistá část lidí – odborníci, aktivisté, fanoušci – zasílá na úřad další a další návrhy na ochranu staveb mladších 50 let. A některé ještě novější; budova ČKD na Můstku od architektů Aleny Šrámkové a Jana Šrámka byla dokončena v roce 1983 a už devět let poté byla zapsána mezi památky.
Vyhodnotit architektonickou a památkovou cenu nových domů je ovšem složité. Hodnota času, kterou mají předmoderní stavby automaticky, je tady minimální. Odstup je malý. Emoce naopak značné – velkou roli hraje vkus, osobní i kolektivní vzpomínky na dobu socialismu, často ještě nezpracované a bolestivé. Mnohdy se jedná o díla ještě žijících autorů. Technický stav nemusí být dobrý, často jsou po dílčích ne příliš šťastných rekonstrukcích. To všechno jsou důvody, proč je komplikované propracovat se u takových staveb k jejich památkové hodnotě. Zároveň se zpravidla jedná pod tlakem: návrh na památkovou ochranu podávají lidé ve chvíli, kdy stavbě hrozí demolice či přestavba. „To však není důvod památkové ochrany,“ zdůrazňuje Petra Ulbrichová.
Proces je to komplikovaný a nepříliš transparentní. Není tedy vůbec jednoznačné,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 14 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
