Ján Markoš: Když extremisté vysvětlují rozdíly mezi lidmi pomocí genetiky, je třeba je ostře kritizovat

Není vůbec jedno, nakolik poctivě (nebo naopak zkratkovitě) přemýšlíme o jiných lidech. Když jsou totiž předmětem našeho myšlení lidé, přestává jít jen o jakési abstraktní cvičení mozku. Naše myšlení získává zcela jiné kvality. Může být empatické, ale i kruté.

Jednou z hloupých zkratek, často používaných extremisty, je vysvětlování jakýchkoli rozdílů mezi lidmi pomocí genetiky. S genetikou, kterou dostal do vínku, totiž žádný člověk už nic udělat nemůže. Pokud tedy lidi definujeme přes jejich geny, obíráme je o značnou část svobody. A také zodpovědnosti, protože nic není jednoduššího než se vymlouvat na vlastní geny.

Rychlé (a zpravidla chybné) úsudky typu „ženy jsou od přírody horší v tomto či onom“ nebo „toto etnikum má nižší IQ“ pak mohou snadno vést k tlaku na tyto (údajně) méněcenné skupiny, aby ve společnosti přijaly nějakou formu méněcenného postavení. Vždyť genetika se nedá změnit, proto je třeba se jí přizpůsobit, tvrdí extremisté.

Proto je klíčové, abychom po genetickém (či biologickém) vysvětlení sáhli vždy až jako po posledním, poté co všechny ostatní faktory daný jev nedokážou vysvětlit.