0:00
0:00
1. 7. 20264 minuty

Chvála odvážnému vedení ČVUT

Michal Pěchouček přinesl na technickou univerzitu odvahu

Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.

Vedení pražského ČVUT rozvířilo stojaté vody českého univerzitního prostředí. Rektor Michal Pěchouček, který roky působil ve vedení zřejmě nejúspěšnější porevoluční tuzemské firmy Avast, chce změnit fungování univerzity a motivovat studenty a vědce k zakládání start-upů. Takových snah bylo v minulostí více, ale málokdy je šlo brát vážně a výsledky tak byly v lepším případě rozpačité. 

U Pěchoučka a jeho kolegů – včetně prorektora pro podnikavost Jakuba Nešetřila, rovněž úspěšného start-upisty – je to jinak. Chtějí podporovat budoucí podnikatele v tom, aby v případě pokusu o podnikatelský úspěch odešli ze školy a naplno se soustředili na budování firmy. Rovněž by se měl snížit podíl z budoucího úspěchu firmy. (To je běžná praxe, jak na úspěchu firmy vzešlé z univerzitního prostředí může vydělat i sama firma. Když si však vezme příliš velký podíl, sníží atraktivitu pro investory.) To zase usnadňuje možné získání kapitálu na rozvoj a také přímo navazuje spolupráci s důležitými investičními fondy. „Není to model, ve kterém na 30 procent dělám spin-off, na 30 procent učím a na 30 procent píšu články. Ti lidé musejí odejít a věnovat se tomu na sto procent. Odříznout, spálit mosty, skočit do toho,“ uvedl pro server Lupa.cz prorektor Nešetřil. 

ČVUT má nejlepší předpoklady, aby se stala generátorem zakladatelů nadějných firem. Dosud přitom vzniklo za celou existenci školy jen devět spin-offů – tedy firem, které vycházejí z vědeckých poznatků nabraných během působení na vzdělávací instituci. To je zoufale málo – americký Stanford, vzor těchto snah, vyprodukuje ročně 350 firem, technická univerzita v nedalekém Mnichově až 150. Jinými slovy není důvod, proč by to v případě pražské technické univerzity nemohlo být aspoň v řádech desítek firem ročně. 

↓ INZERCE

Jedním z kroků, které by tomu rovněž mohly napomoci, je změna, podle níž budou děkani fakult hodnoceni také na základě úspěšnosti start-upů vzešlých z jejich pracovišť. Šéfové fakult tak nebudou mít motivaci případné zakladatele start-upu zrazovat od byznysové cesty, která pro ně znamená nepříjemnost v podobě hledání nového přednášejícího a výzkumníka. 

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc