Babišovi věřím
S ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem o strkanicích kolem čínského prezidenta, Čapím hnízdě a době, která se snad už nevrátí
Jaké to je, být členem vlády, za jejíhož vládnutí různé čínské bojůvky pobíhají po Praze a napadají lidi, kteří jen na protest proti politice čínského prezidenta drží tibetské vlajky?
Přiznám se, že zrovna v době, kdy tady byl čínský prezident, jsem se vzpamatovával po operaci, takže jsem neměl možnost to sledovat nějak podrobně. Takže doufám, že ty události neměly tu intenzitu, která by vyplývala z toho, jak formulujete otázku.
O doufání nejde, jednotlivé případy jsou zdokumentovány.
Jsou zdokumentované případy nějakých strkanic, ne toho, že čínské bojůvky mlátí lidi, to zní prostě děsivě. To, že si Čína návštěvy organizuje včetně vítačů, kteří se chovají podivně, je docela užitečné připomenutí, jak taky může vypadat chápání státu. Byla to taková reminiscence na věci, jež naštěstí už máme dávno za sebou, a já věřím, že je máme navždy za sebou. Je znakem zdraví naší společnosti, že ve chvíli, kdy sem přijede čínský prezident, tak jsou lidi, kteří cítí potřebu vyvěsit tibetskou vlajku a jít si někam stoupnout.
Právě o to jde. Ve Velké Británii, kde čínského prezidenta mohutně vítali čínští demonstranti a zároveň proti němu jako v Praze protestoval druhý tábor, je policie od sebe pokojně oddělila, nikomu nenadržovala a umožnila tak svobodné vyjádření názorů obou stran. Tady policie aktivně vystupovala proti lidem vyjadřujícím nesouhlas s čínským prezidentem. Proč to tak bylo?
No já si samozřejmě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
