Když před čtyřmi lety vyšlo dílo Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli. Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara, vzbudilo velký zájem čtenářů a zvítězilo v prestižní anketě Lidových novin Kniha roku. Od té doby se mnohé v bádání i přístupu k faráři Toufarovi (1902–1950) změnilo.
Jádro číhošťských událostí, tajemný pohyb oltářního křížku, který se stal komunistům záminkou k útoku na církev, při němž byl nevinný kněz utýrán k smrti, zůstává nadále „racionálně“ nevysvětleno. Byly však objeveny nové dokumenty: Toufarova korespondence, části knihovny i unikátní fotografie. Nalezeny byly záběry mučeného kněze pořízené Státní bezpečností při přípravě propagandistického filmu. Na hřbitově v Praze-Ďáblicích bylo exhumováno a identifikováno tělo pátera Toufara a 12. července 2015 pohřbeno v havlíčkobrodské Číhošti. To vše odráží druhá kniha, již Doležal vydal.
Stejné pojetí
Básník, rozhlasový redaktor a publicista se narodil v Háji u Ledče nad Sázavou a kromě pražského sídliště žije rovněž na Vysočině. Právě touto krajinou je inspirovaná jeho tvorba, v níž zaujímá významné místo venkov prostoupený rodovými vazbami. O Toufarovi mu v dětství vyprávěli prarodiče, kteří byli jeho farníky a přáteli. Již tehdy se zřejmě začala rodit fascinace osudem umučeného kněze (s čímž se pojí i vysoká citlivost k tomu, když někdo prezentuje Toufarův příběh jinak než on).
První knihu Doležal psal v domě, který patřil do jedné z jeho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
