Nikdo nestojí nad právem, vytýká polská vláda tamnímu Ústavnímu soudu. Přesvědčení, že se nad právo staví sama vláda, je ale dnes u jejích odpůrců nejsilnější od chvíle, kdy strana Právo a spravedlnost (PiS) nastoupila k moci. O „ústavním převratu“ už mluví celá opozice, včetně Ryszarda Petrua, který je jednou z hlavních tváří polské opozice a doposud volil směrem k vládě umírněnější slovník.
Ústavní soud ve Varšavě vynesl minulý týden dlouho očekávané usnesení o tom, zda je novela zákona o Ústavním soudu (tedy o něm samém), kterou parlament ovládaný poslanci PiS narychlo přijal loni před Vánoci, v souladu s polskou ústavou. Soudci došli k závěru, že její valná část ne, mimo jiné i zásada, že soud může rozhodovat až při minimálně 13 soudcích z celkových 15. Kvůli probíhajícím sporům o jmenování nových členů tribunálu je ale v současnosti soudců pouze 12. PiS proto závěry tribunálu neuznává a považuje je za protizákonné, protože jsou v rozporu právě s posuzovanou a opozicí ústavně napadenou novelou.
Podle opozice to odporuje právu i prosté logice, vláda ale říká, že zasedání 12 soudců je jen „soudcovský dýchánek“, a odmítá písemné znění rozsudku publikovat v právním věstníku. Tím pádem je rozhodnutí neúčinné.
K podobnému závěru jako polský Ústavní soud dospěli i právní experti Rady Evropy, kteří zkoumali kromě novely zákona o Ústavním soudu i povolební ovládnutí veřejnoprávních médií. Došli k tomu, že tyto kroky vlády PiS „ohrožují polský právní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
