Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

Na to se zeptejte pana Babiše

Jaroslav Faltýnek se stal první místopředsedou ANO; protikandidáti se vzdali

Hnutí ANO si na svém sjezdu volí nové vedení. O post předsedy se ucházel pouze Andej Babiš - dostal 186 hlasů, jeden hlasovací lístek byl neplatný a jeden delegát nehlasoval. Formalitou se nakonec stala i následná volba prvního místopředsedy. O post se ucházel pouze Jaroslav Faltýnek. Jeho protikandidátky Radmila Kleslová, Radka Maxová, Jaroslava Jermanová i Blanka Kotrlová se totiž kandidatury vzdaly. Faltýnek nakonec dostal 153 ze 176 platných hlasů. Při této příležitosti odemykáme rozhovor, který vznikl právě před nynějším sjezdem.

JRS5654
JRS5654 • Autor: Milan Jaroš
JRS5703
Andrej Babiš • Autor: Milan Jaroš
JRS5736
Radmila Kleslová • Autor: Milan Jaroš
JRS5816
Marek Prchal • Autor: Milan Jaroš
JRS5894
Václav Bělohradský • Autor: Milan Jaroš
JRS5919
Autor: Milan Jaroš
JRS5959
JRS5959 • Autor: Milan Jaroš
JRS5966
Martin Stropnický a Helena Válková • Autor: Milan Jaroš
JRS6036
Guy Verhofstadt • Autor: Milan Jaroš
JRS6071
Guy Verhofstadt a Andrej Babiš • Autor: Milan Jaroš
JRS6170
Adriana Krnáčová • Autor: Milan Jaroš
JRS6203
Věra Jourová • Autor: Milan Jaroš
JRS6282
Martin Komárek • Autor: Milan Jaroš
JRS6703
Autor: Milan Jaroš
JRS6765
Radmila Kleslová a Adriana Krnáčová • Autor: Milan Jaroš
JRS6796
JRS6796 • Autor: Milan Jaroš
JRS6886
JRS6886 • Autor: Milan Jaroš
JRS6936
JRS6936 • Autor: Milan Jaroš
JRS6976
JRS6976 • Autor: Milan Jaroš
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

 

Už o víkendu se zřejmě stane druhým mužem strany, která se chystá vyhrát příští parlamentní volby. Ve snaze zjistit, jak je na tuto cestu vybavený, jsme si povídali třeba o střetu zájmů předsedy ANO, jeho vlastnictví novin nebo o výhodách bývalé zaměstnankyně StB na Praze 10.

Jaroslav Faltýnek
Jaroslav Faltýnek • Autor: Milan Jaroš

Makáte?

Těžká otázka. Až půjdete ven, můžete se na vrátnici zeptat, kdo z nás sem jak chodí a kdy odchází.

A to je měřítko?

Ne, jenom tohle není měřítko.

Co tedy jiného?

Další měřítko je, že zemědělský výbor sněmovny, který řídím, jakž takž funguje. Vycházejí z něj určité konkrétní návrhy řešení pro české zemědělství a potravinářství. Co se týká řízení poslaneckého klubu, to musí posoudit kolegové.

Jak se po roce díváte na volební heslo ANO „Nejsme jako politici, makáme“? Bylo pravdivé?

Myslím, že bylo pravdivé.

Jak se tedy pozná, že ti ostatní nemakají?

To je těžká otázka, hlavně v tom, jak odpovědět diplomaticky. My jsme šli do voleb s tím, že zaprvé chceme udělat pořádek v naší zemi, zadruhé že chceme, aby se přestalo krást, což je asi silné slovo. Spíš tedy aby stát přestal nakupovat blbosti, při kterých se krade. A chtěli jsme také napravit určité věci, které tady za poslední volební období napáchaly pravicové vlády.

Tyhle obecné proklamace už známe…

Ale to je ta práce, pane kolego. To je ta konkrétní práce, která vyústila v zákony, jež za poslední rok ty věci napravily.

I vy přece dobře víte, že „makání“ samo o sobě není žádnou hodnotou.

Není, záleží na tom, co se vytváří.

Přesně tak. Nebyly tedy vaše řeči o „nemakání“ politiků podkopáváním důvěry lidí v parlament?

Ne, to určitě nebyly. Díky tomu, že ANO je ve sněmovně nový subjekt, se tady mění spousta věcí. A už tím, že naši lidé jsou na různých pozicích v rámci státní správy, postupně dochází k tomu, že se začíná víc přemýšlet, co se koupí, jestli to náhodou není zbytečné, jestli by něco nešlo koupit centrálně a podobně.

Jak se dá poznat, že se víc přemýšlí?

Vidím to kolem sebe každý den. Mluvím s lidmi. Sedí tady například ředitel státní instituce a já mu říkám: „Pane řediteli, prosím vás, můžete mi říct, od čeho vy tam vlastně jste, proč tam vlastně sedíte a za co berete plat na té své židli?“ Ukážu vám příklad. Týká se to rezortu ministerstva zdravotnictví, kdy jedna jejich organizace vypíše výběrové řízení za tři a půl milionu korun, kde firma poptává „objektivní zmapování nastavení a praktického fungování procesního uspořádání instituce a definování priorit pro jejich zlepšení, cílené provedení procesního a personálního auditu a identifikaci potenciálu pro dosažení vyšší efektivity klíčových procesů“.

To je citace ze zadání výběrového řízení. Říkal jsem mu: „Pane řediteli, vy neumíte sám zjistit, jestli je vaše firma dobře řízena, a najímáte si na to za tři a půl milionu externistu?“ Řekl jsem mu, že pokud to neumí, měl by vrátit plat a jít domů.

Jak se to vlastně stane, že si předseda zemědělského výboru zve k sobě na pohovor manažera ze zdravotnictví?

Jednoduše. Naše analytické oddělení mi vyjelo seznam státních zakázek a já v něm hledal ty, které se mi nezdály.

Kolik lidí si takhle zvete?

Nevím, zatím to byly jednotlivé případy.

Jako v Prostějově

Podle vašich slov jste šel do politiky kvůli tomu, abyste napravil chyby jiných. Jaké nejdůležitější chyby jste vy osobně do této chvíle pomohl napravit?

Účastním se celého legislativního procesu a to jsou mraky zákonů, které buď byly přijaty, nebo jsou v přípravě.

Jaké z chyb jsou ty nejdůležitější?

Můžete, prosím, definovat chybu?

Vy mluvíte o chybách, takže bych čekal, že víte přesně, o jaké se jedná.

Chybou bylo, že posledních dvanáct let všechny strany ve sněmovně diskutovaly o nutnosti služebního zákona, aby se nestávalo, že po volbách přijde nový ministr, vymete padesát lidí bez ohledu na jejich odbornost a dá si tam svých padesát „trafikantů“. A nikdo neměl odvahu do toho říznout, vzít zodpovědnost na sebe a říct: „Dobře, udělejme to teď, v této chvíli a v tomto volebním období.“ A to jsme třeba udělali. Dále – debatujeme o exekutorech. Také bylo chybou, že minulá vláda vzala peníze důchodcům.

Reformu státní správy by zřejmě schválila jakákoli vláda ČSSD, čili se nedá úplně říct, že to bylo celé vaše zásluha.

Jsme koaliční vláda, máme koaliční program a nějaký průnik programů. A já jenom říkám, že s našimi čtyřiceti sedmi poslanci jsme zabránili tomu, že český stát nejede dál postaru, s těmi starými politickými stranami, které tady jsou dvacet let. Zadruhé se zabránilo tomu, aby se zvýšily daně, což byl náš hlavní motiv.

Vaše hnutí si často zakládá na racionálním, manažerském přístupu. V tomto směru nerozumím zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Shodly se na něm v minulých osmi letech dvě expertní komise, a vy jste ho přesto zrušili. Navíc nemáte náhradu. To nevypadá moc racionálně.

Přiznám se, že to je oblast, ve které nejsem kovaný pro odbornou debatu. Znovu ale opakuji, že po volbách nebylo moc variant na koalice. Přitom náš program se překrýval s KDU-ČSL zhruba z osmdesáti procent, se sociální demokracií asi tak z padesáti procent. A to, co z toho vzniklo, je nějaký kompromis. Rušení druhého pilíře je také výsledkem kompromisu. Neumím to nějak blíže odborně okomentovat, nezlobte se.

Nová věc, kterou jste přinesli do politiky, je obrovský střet zájmů vašeho předsedy, v takové míře v Česku dosud ve vládě neviděný. Vadí vám?

Jak to víte, že tu nebyl?

Nikdo nikdy tak velký střet zájmů neobjevil.

Odpovím vám otázkou. Co je podle vás lepší: když do té politiky přijde člověk, který vybudoval jednu z největších firem v zemi, zaměstnává třicet tisíc lidí, je miliardář, všeobecně se to o něm ví, a přesto mu lidé dali hlasy? Anebo když politiku dělají lidé, kteří skrytě prosazují zájmy kmotrů a berou za to od nich peníze? Myslím, že je férovější, když lidé vědí, v čem jejich politik podniká, co dělá, a můžou veřejně hlídat, jestli nedochází k tomu konkrétnímu střetu zájmů.

Takže vám střet zájmů u pana Babiše nevadí?

Tady ale žádný střet zájmů není, to je váš pohled na tu věc.

Firmy pana Babiše pronikají do oborů, které jsou přímo napojeny na státní peníze.

Které konkrétně myslíte?

Třeba reprodukční medicína.

K tomu se vyjádřit neumím, to není součástí Agrofertu. To je asi otázka přímo na pana Babiše.

Jen se vás teď ptám, jestli vám taková věc vadí.

Mně to nevadí. Tady je to transparentní, jasné a každý si může pohlídat, jestli z toho něco je, nebo není, jestli je tam konkrétní konflikt zájmů.

Vadí vám, že Babišem řízený úřad dnes rozhoduje třeba o faktorech, které ovlivňují produkci a spotřebu biolihu?

V čem konkrétně rozhoduje?

Ministerstvo financí rozhoduje o výši spotřební daně u biolihu. Tím zásadně ovlivňuje jeho využívání.  A největším výrobcem biolihu u nás je Agrofert.

Agrofert je největším výrobcem spousty věcí v České republice, to je pravda.

V případě biolihu Babiš přímo ovlivňuje podnikání Agrofertu.

To máte trochu popletené. Všechny tyto věci, o kterých hovoříte, se stanovují zákonem a ve sněmovně je dvě stě poslanců. A minimálně poslanci TOP 09, ODS, Úsvitu a komunistů jsou největšími hlídači. Petr Bendl, pan Kalousek a další nikdy neopomenou zvednout prapor toho fatálního konfliktu zájmů a řeší se to tam. Takže vy si myslíte, že je tato koalice schopna protlačit ve sněmovně nějaký zákon pro Babiše?

On sám osobně má určitě velký vliv na tvorbu zákonů a norem, které se jeho podnikání týkají.

Stejně jako další ministerstva a další připomínková místa v rámci legislativního procesu a vy dobře víte, jak ten legislativní proces probíhá. Že nějaký rezort zákon navrhuje, ostatní ho připomínkují, jde to do vlády, potom do výborů sněmovny, do pléna a trvá to nějakou dobu. Bohužel. Tady bych se chtěl vrátit k tomu heslu „Nejsme jako oni, makáme“. My jsme se pokusili ten proces zrychlit a třeba omezit vystoupení řadového poslance na pět minut, jako to máme na zastupitelstvu v Prostějově. Tradiční politické strany odprava doleva a zespodu nahoru ale bohužel řekly: „Přátelé, ne, ne, to je útok na demokracii.“

Nechci vás odvádět od myšlenky konfliktu zájmů, ale neumím si představit, že by legislativa státu něco účelově udělala pro kohokoli. Tak to bylo běžné v minulosti, pro uhlobarony, pro solární barony, v tom s vámi souhlasím.

A jak máme vědět, že se to nedělá dnes, kdy motivace šéfa ministerstva financí je obrovská? Za pětadvacet let tady nikdy nebyla vyšší motivace ministra ohýbat normy ve svůj prospěch.

Tady byla motivace ohýbat legislativu ve prospěch zájmových skupin.

Ale nikdy ne větší, než je dnes.

Bylo to prostřednictvím kmotrů a veřejnost o tom vůbec nevěděla. Proto tady máme průšvih s fotovoltaikou, který zaplatíme my všichni. A co je lepší: vidět, že je tady člověk, který má něco za sebou, přišel k majetku poctivě a je vlastně svlečen do naha, nebo kmotři, kteří řídili politiku?

Možná je tu ještě třetí možnost.

Co konkrétně?

Žádní kmotři, ani ministři jako majitelé firem, které prostupují celou ekonomikou.

A jaká to je cesta?

No tahle, kterou zmiňuji. Ta by vám nevyhovovala?

Neříkám, že nevyhovovala, ale o výsledku rozhodli voliči, a to je možná potřeba trochu akceptovat.

Ano. Ale pan Babiš proniká čím dál hlouběji do ekonomiky, do nových odvětví, podniká třeba se dřevem a víc než před rokem.

To není pravda.

Myslím, co se týká státních zakázek. To pravda je.

Firmy, které Agrofert koupil, dělaly v minulosti se státem podstatně víc.

Takže to sledujete. A kvůli podobným případům vznikla na Západě obava ze střetu zájmů, protože možnost politiky uhlídat a všechno zkontrolovat je omezená. A zvláště v dnešní ekonomice, kde jsou vazby mezi firmami a státem velmi složité.

Já nevím, co je to Západ.

V dlouhodobém pohledu úspěšné státy, kde je obava ze střetu zájmů alfou a omegou politického angažmá.

Já si myslím, že střet zájmů je všude.

A vám nevadí?

Mně samozřejmě vadí, ale u pana Babiše žádný střet zájmů není.

Majitel Agrofertu není jako ministr financí ve střetu zájmů, když se účastní práce na zákonech a vyhláškách, které se týkají přímo jeho byznysu?

Já myslím, že on osobně se toho rozhodování neúčastní.

Zdá se, že se neshodneme…

Asi ne. Mně také novináři předhazují konflikt zájmů. Jako bývalý manažer Agrofertu prý nemám řídit zemědělský výbor.  Ale já dělám celý život v zemědělství a do Poslanecké sněmovny jsem přišel proto, abych dál bojoval za zájmy českých zemědělců. Samozřejmě dochází k situacím, kdy mám vliv na legislativu pro české zemědělce a Agrofert je součástí českého zemědělství. A ti zemědělci, agrární komora, potravinářská komora, normální zemědělci, malí, velcí, střední a akciovky za mnou chodí, ať se vykašlu na novináře, že tady jde o nás, o zemědělce.

V parlamentu jste kvůli zemědělcům, ne kvůli lidem, občanům obecně?

Ale zemědělci jsou přece také občané. A zemědělci za mnou byli a říkali, ať se pořád nenechávám od novinářů mlátit do hlavy kvůli konfliktu zájmů, protože mě oni, zemědělci, jako občané také volili, a tak pro ně musím něco ve sněmovně dělat. A já to dělám.

A jak to chcete zařídit, nenechat se „mlátit do hlavy“ od novinářů?

Diskutovat s nimi jako dnes s vámi. Pokusit se je přesvědčit, že tady žádný konflikt zájmů není.

Musíme to probrat

Na víkendovém sjezdu ANO kandidujete na prvního místopředsedu. Ani po četbě různých rozhovorů a sledování televize si vás neumím úplně spojit s nějakým výraznějším politickým názorem. Co by se mi mělo vybavit, když se řekne Jaroslav Faltýnek?

V politice mi úplně stačí selský rozum.

Jak poznám, že ho skutečně máte?

Pohybuji se v komunální politice od roku devadesát. A ta se nedělí na pravou a levou. Na úrovni města se buď udělá něco dobrého, nebo špatného.  A když je to špatné, lidé vám vystaví účet. V Prostějově jsem byl osmnáct let členem sociální demokracie, a co vím z doslechu, tak jsem v sociální demokracii v Prostějově představoval pravičáka. A tady mi zase lidé nadávají, že mám levicové názory, že jsem bývalý socan. A já říkám, že se nechci nechat zaškatulkovat napravo nebo nalevo.

Jako první místopředseda politické strany, jež má ambici vyhrát příští volby, byste se měl umět vyjádřit k řadě témat, která jsou vám dnes asi cizí. Co vám selský rozum radí například ke konfliktu na východní Ukrajině?

Včera se někdo ptal, jestli hnutí ANO má názor dodávat zbraně na Ukrajinu, nebo ne. Pokud je to oblast, které nerozumím, nebo tam selský rozum nefunguje, tak se zeptám toho, kdo problému rozumí. To je to základní, co vám velí selský rozum, abyste si nehrál na politika, který rozumí všemu, a raději se zeptal.

Koho jste se zeptal?

Martina Stropnického, protože ten se zúčastnil schůzky u pana prezidenta, kde se toto řešilo. Takže selský rozum mi po konzultaci s informovanými lidmi velí odpovědět tak, že zbraně nejsou řešení. Řešením je nějaký dialog a snaha vyřešit problém bez těch zbraní.

Neměl by selský rozum vnímat i názor Ukrajinců, kteří té válce rozumějí nejvíc, protože v ní žijí, a říkají, že zbraně nutně potřebují?

Chceme podporovat válečný konflikt rozdáváním zbraní? Já ne.

ANO se k řadě témat dlouho nevyjadřovalo vůbec nebo málo. Jedním z nich je zahraniční politika.

To máte pravdu.

Kdo vlastně dnes formuluje váš program v zahraniční politice?

Naše priorita byla zodpovědnost za interní vývoj v České republice. Vztah země k zahraniční politice byl v našem hnutí, nechci říct, podceněn, ale byla mu věnována menší pozornost. Dnes vedeme debatu – a i na sněmu o tom bude debata – s panem Teličkou, který má zkušenosti v zahraniční politice a je to náš člověk v Evropském parlamentu. A pan Telička, spolu se skupinou lidí v rámci hnutí ANO, by měl formulovat naši zahraniční politiku. Do té skupiny patří ještě Kristýna Zelienková, kolegyně Jermanová a kolega Šrámek.

Vlastnictví Lidových novin a MF DNES má na ANO jasně negativní efekt.

Tweetni to

Znamená to, že Teličkovy názory – třeba navázání na Havla, atlantická spolupráce, důraz na spojenectví v EU – se dají chápat jako názory ANO?

Ta debata je na začátku.

Co to znamená? Teličkovy názory tedy ještě nejsou názory hnutí ANO?

Musíme to probrat na sněmu.

A jaký je váš názor? Měl by se pan Telička se svými postoji stát mluvčím ANO v této oblasti?

Může být tím mluvčím v této oblasti.

Chcete vy osobně, aby jím byl?

Pokud se týká Evropské unie, tak ano.

Mimo Evropu ne?

Myslím, že k zahraniční politice už to stačí, tady nejsem doma, omlouvám se.

Je pro ANO výhodné, že váš předseda vlastní dvoje celorepublikové noviny?

Myslím, že to má jednoznačně negativní efekt pro naše hnutí.

V čem?

Nejvíc negativně se o našich ministrech a hnutí píše právě v těchto novinách. Ta statistika je velmi jednoduchá.

Nedávno vyšla analýza obsahu Lidových novin a MF DNES, z níž vyplývají přesně opačná zjištění.

Ale je to tak, jak říkám.

Vy máte vlastní analýzu?

Určitě.

A kdo ji psal?

Je to prostě průzkum, není podstatné, kdo to psal. Prostě plusy a minusy.

Kdo ho psal?

Naši analytici.

Ví předseda Babiš o tomto – jak říkáte – jednoznačně negativním efektu?

To se ho musíte zeptat.

Vy jste se ho neptal? Jde přece o zájmy vašeho hnutí, které chcete spoluřídit.

Já těm novinářům do určité míry rozumím. Novináři z MF DNES chtějí dokázat, že nepíší pro ANO, a jsou potom naopak kritičtější.

V Česku zatím ještě není povinnost vlastnit noviny, pan Babiš by tedy lehce mohl oboje noviny prodat. Z jakého důvodu to neudělá?

To se zeptejte pana Babiše, ne mě.

Vy jste se ho neptal?

Ne.

Jste předsedou poslaneckého klubu ANO, chcete být prvním místopředsedou, leží vám na srdci zájem hnutí. A vy se předsedy nezeptáte na věc, která vaše hnutí poškozuje?

A proč si myslíte, že nás poškozuje?

Před chvílí jste řekl, že vlastnictví Lidových novin a MF DNES má na ANO jednoznačně negativní vliv.

Říkal jsem, že v jeho novinách se o hnutí píše nejhůře, to je pravda a je to můj názor.

Pan Babiš chce vyhrát příští volby a má k tomu nakročeno. Je tady něco, co – jak říkáte – mu tuhle snahu komplikuje. Nebylo by tedy logické noviny zase prodat?

Na to se zeptejte pana Babiše.

Rozumí procesům

Hnutí ANO má velmi málo členů.

Celkem zhruba dva a půl tisíce.

Má to v budoucnu takhle zůstat? Nebo se chcete víc otevřít novým lidem?

Určitě chceme. Tady je spousta lidí, kteří mají zájem o vstup do ANO, a my jsme nebyli dosud schopni je prověřit z veřejně dostupných zdrojů. Ten proces se po sněmu rozběhne.

Kdo prověřování provádí?

Náš analytický tým. Když budete chtít vstoupit do našeho hnutí, v místní organizaci vyplníte přihlášku a zavážete se podepsat morální kodex. Potom jde vaše žádost na centrálu, kde je tým lidí, kteří si toho člověka zadají do Googlu, a pokud o něm zjistí, že v něčem v přihlášce lhal, tak ho nepřijmeme. Občas se stane, že se k nám dostanou lidé, kteří nás považují jen za výtah k moci a funkcím. Pak ty lidi musíme vylučovat. Zjišťujeme třeba, že zatajili určité údaje, mají exekuce, byli v nějakých stranách a neuvedli to.

Pokud hodnotíme, jak si vede vaše strana, tak samozřejmě nelze pominout ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Proč jste nevysvětlili důvody jejího odvolání? Pan Babiš mluvil o neschopnosti bouchnout pěstí do stolu, jako kdyby o to šlo.

Vy říkáte odvolání.

Říká to ona.

Je otázka, jestli se budeme držet toho, co se někde povídá, nebo toho, co je na papíře. Ale to není vůbec důležité. Důležité je, že kompetenci k výměně ministra má v každé demokratické straně předseda.

O tom nikdo nepochybuje. Jen se ptám, jaké měl důvody.

Na důvody se zeptejte pana Babiše.

Vy je neznáte?

Znám, ale je to otázka na něj, jeho odpovědnost.

Měli jste výhradu k přípravě zákona o státním zastupitelství?

Nejen.

Jaký je vlastně názor ANO na nezávislost státních zástupců, o niž usiluje nejvyšší státní zástupce?

Připravovaný zákon by měl být takový, aby zajišťoval nezávislost jednoho z pilířů státní moci.

Čili i nezávislost státních zástupců?

Nezávislost jednoho z pilířů státní moci.

Teď mluvíme o státním zastupitelství. Myslíte tedy i jeho nezávislost?

No určitě.

Znamená to, že nový ministr bude mít od vás úkol připravit zákon v tomto duchu?

Ano.

Trochu se zdá, že o státním zastupitelství nechcete mluvit…

Já o tom nechci moc mluvit, protože tomu nerozumím. Nejsem právník a osobně se nepodílím na legislativním procesu zákona o státním zastupitelství. Můžu se s vámi bavit například o zákonu o potravinách.

Selský rozum vám nic neradí?

Selský rozum říká, že by měli být státní zástupci a soudci nezávislí.

Ještě jedné věci nerozumím. ANO je už delší čas terčem kritiky a posměšků kvůli bývalé pracovnici StB Radmile Kleslové, která je nyní známou a velmi problematickou tváří ANO. V čem je pro vaše hnutí jako politička tak cenná, že ji navzdory velké kritice stavíte do předních funkcí?

Paní Kleslová byla zvolena starostkou Prahy 10 i s vědomím všech těch debat, článků a reportáží o ní. To je zvláštní, ne?

Starostkou se stala poté, co se spojila s lidmi kolem jednoho z pražských kmotrů, proti nimž vy brojíte.

Situaci na Praze 10 neznám a ani ji nechci komentovat. A co se týká paní Kleslové, znám ji poměrně dlouho a považuji ji za člověka, který je schopen se dohodnout. Podle mě je schopná politička. A lidi hodnotím podle konkrétní práce, ne podle toho, co dělali před třiceti lety.

Tím se vracíme k otázce, v čem je tedy pro ANO tak cenná.

Rozumí těm procesům, stanovám a je to prostě zkušený člověk v oblasti stranické administrativy.

Jakým procesům?

Procesům, jako je tvorba stanov a legislativa.

Ale starosta nebo lokální politický lídr by měl být člověk, který přitahuje zájem lidí, získává hlasy, dělá straně reklamu navenek.

Dobře, ale kdyby paní Kleslová nepřitahovala lidi, nebyla by v zastupitelstvu a nestala by se starostkou.

Dostala se k moci díky tomu, že uzavřela koalici s odpadlíky z ODS, jimž jinak nemůžete přijít na jméno.

Toto já neumím komentovat, nejsem tam doma. Já umím komentovat situaci v Prostějově, kde žiju, ale ne na Praze 10.

Myslel jsem, že kandidujete na místopředsedu celého hnutí ANO, nejen prostějovské buňky.

V paní Kleslové nevidím problém. Paní Kleslová je politička, která získala důvěru lidí na Praze 10. Co víc k tomu mám říct?

Tady žádný střet zájmů není, to je váš pohled na tu věc.
Tady žádný střet zájmů není, to je váš pohled na tu věc. • Autor: Milan Jaroš

Jaroslav Faltýnek (52)

Narozen v Prostějově. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Od roku 1984 pracoval jako agronom ZD Lešany, poté jako ředitel Agrární komory Prostějov a od roku 1994 šéf Obchodních sladoven Prostějov. Ve společnosti Agrofert pracoval od roku 2001, od roku 2007 jako člen představenstva. V roce 1990 spoluzakládal Zemědělskou stranu, po jejím zániku vstoupil do ČSSD a působil v různých komunálních funkcích. V roce 2012 se stal členem hnutí ANO, byl zvolen jeho místopředsedou. Je poslancem, předsedou zemědělského výboru a poslaneckého klubu hnutí ANO. J. Faltýnek je rozvedený, má dva syny.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2118
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte