Pokud má schengenský systém volného pohybu bez vnitřních hranic mezi členskými státy přežít současný příval běženců, musí být Unie schopná ubránit vnější schengenskou hranici. I kdyby hraniční čáru států, které situaci nezvládají, hlídali policisté a vojáci z ostatních zemí, proti vůli dotčeného státu. To je poslední návrh Evropské komise, jak zachránit jeden ze symbolů sjednoceného kontinentu, který je dnes v ohrožení. Šéf komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že pokud se hraniční kontroly mezi unijními zeměmi trvale obnoví, složí funkci. S nimi si prý Evropskou unii nedokáže představit.
Vedle navýšení rozpočtu a rozšíření stávající unijní pohraniční agentury by měla být zřízena společná pohraniční jednotka rychlého nasazení, kterou by tvořilo 1500 lidí. Podle návrhu komise by tito vojáci a policisté mohli zasáhnout na hranici kteréhokoli státu schengenského prostoru, který „nedokáže nebo není ochotný“ zabránit lidem zvenčí, aby hranici volně překračovali. Samotný stát s tím nemusí souhlasit, může ho přehlasovat většina. Má jít o poslední, krajní řešení.
Odpůrci, skeptici a odhodlaní
Dnes by se opatření týkalo především Řecka, přes jehož hranice letos do Evropy přišlo přes 800 tisíc běženců, drtivá většina bez registrace. Řekové jsou nejhlasitějšími kritiky „vnucené pomoci“ – je to podle nich narušení státní suverenity. Proti jsou i po čtvrtečním summitu Poláci a Maďaři, „skeptičtí“ jsou Švédové. Podle diplomatů, seznámených s jednáním, většina zemí souhlasí,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 60 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
