Písně městských dřevorubců

Zabil jsem v lese jelena. Bez nenávisti, bez jména. Když přišel dolů k řece pít, krev teče do vody, v srdci klid,“ tak zní refrén hitové skladby Jelen stejnojmenné kapely. Je to výjev plný chlapské rozhodnosti, splynutí s přírodou, instinktů lovce a chladu, s nímž se rozhoduje o životě a smrti. Zároveň je to přesně ten typ primárního zážitku, se kterým dnešní muž takřka nepřichází do styku. V podání kapely Jelen navíc doprovázený tepajícím podáním country, bluegrassu a irské hudby, které sbližuje staletí staré žánry s tanečním klubem.

Od okamžiku, kdy na jaře získali hudební cenu Anděl coby objev roku, má za sebou kapela hvězdný rok s turné, které minulý týden vyvrcholilo beznadějně vyprodaným pražským koncertem. A nejde pouze o ně – počínaje etablovaným projektem Ďáblovo stádo, přes loňské, Šumavou inspirované album Anety Langerové až po zpěváka Sebastiana, autora teenagerského slaďáku Toulavá, jenž má aktuálně na YouTube k devíti milionům zhlédnutí. Máme tu co do činění stále více s hudebníky, kteří nemají trampské kořeny přesto s odpovídajícím nástrojovým obsazením a malebnými videoklipy objevují přírodní estetiku. Směle tak lze prohlásit, že 2015 byl rok, kdy se český pop houfně sebral a odešel do lesa.

Internetová sláva

Částečně to koresponduje s modernizací žánru, kterou v minulých sezonách provedli hudebníci typu Mumford & Sons za pomoci charakteristického zvuku bendža a kopáku, nebo v disko podobě švédský DJ a producent Avicii. A zároveň to dokonale…