Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

České snění

Plány na superdálnice zněly tak dobře, než narazily na realitu

Česko je zemí inženýrů, techniků, traduje se. Auto má být jedním z jeho novodobých symbolů. Hodně se tu vyrábí, kupují, používají. Škoda Auto je chlouba hospodářství. Velké zálibě v autech se přizpůsobují i stavební plány: hustou dálniční síť měli Češi nakreslenou už v době, kdy ještě většina netušila, jak pořádné svezení v autě chutná.

Jenže teď se v zemi inženýrů vyskytla komplikace: na rozdíl od výroby aut, na kterou tady dohlížejí cizinci, „výrobu“ dálnic si řídí Češi sami a ne zrovna dobře. Řada důležitých staveb má dávno po termínu, aniž by se koplo do země (více v článku na straně 17).

Příběh českých dálnic tak do značné míry naplňuje heslo „kdo chce moc, nemívá nic“. Kdyby se Jihočeši v devadesátých letech minulého století spokojili s doděláním trochu delší, ale již zčásti hotové a ne tak problematické (méně mostů, méně obcí) dálnice z Budějovic do Prahy po levém břehu Vltavy přes Písek, už ji mohli mít hotovou. Jenže oni chtěli dálnice dvě – i tu od Vltavy vpravo přes Tábor. Proto nemají ani jednu. Podobných případů je víc.

K čemu?

Česko se v počátcích budování kapitalismu snadno smířilo s tím, že nebude mít německé univerzity. Trvalo ale na tom, že chce mít německé dálnice, a bylo ochotné si je zaplatit. Jenže ambice se ukázaly značně nadsazené.

Nikdo už neví, kolik peněz a času by se ušetřilo tím, kdyby se stát rozhodl pro nějakou levnou variantu modernizace silniční sítě. To mohlo znamenat rozšíření dnešních tahů, někde přidání dvou pruhů,…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].