Z břízy už neslezu
Aneta Langerová i Lenka Dusilová na nových albech vyznávají venkovské hodnoty
V údolí u řeky vrby se třesou, dívky jim od rána dlouhé vlasy češou. To aby mohly je ve věnec vít, pustit je po vodě a v naději žít,“ zní verše, které spíše než rok 2014 připomínají idylu Babiččina údolí. Právě jimi ovšem otevírá Aneta Langerová svou čerstvou, v pořadí čtvrtou desku Na Radosti. To jméno odkazuje na opuštěné místo v šumavských lesích, kde nové písně psala i zkoušela, a úsilí odříznout se od všeho ruchu a zakotvit v přírodě, potažmo na venkově vtisklo ráz všem písním.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 56 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
