Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Anketa

Anketa: Která z postkomunistických zemí nejlépe využila posledních pětadvacet let od pádu komunismu?

Martin Ehl
Martin Ehl • Autor: HN

Martin Ehl

hlavní editor Hospodářských novin

Polsko a pobaltské země. Ačkoli se nemohou přesunout fyzicky do jiné části Evropy, udělaly všechno pro to, aby se z „východních“ zemí staly „západními“. I otázka zavedení společné měny euro je v Pobaltí chápána jako bezpečnostní otázka, která je odpoutá od postsovětského prostoru a sovětského způsobu myšlení. A fakt, že Estonsko si vybudovalo image elektronické velmoci, není náhodný, ale je výsledkem promyšlené strategie a shody národních elit, které stanovují postupné rozvojové cíle i po vstupu do EU a NATO.

Polské politické elity navenek působí velmi rozhádaně a nejednotně, ale sjednotí se na jednom: že se Polsko musí stát prosperující demokracií. A podle toho jednají. Studie ekonoma Světové banky Marcina Piatkowského už třeba ukázala, že země je v nejlepší ekonomické kondici za posledních pět století.


Aleksander Kaczorowski
Aleksander Kaczorowski • Autor: Archiv

Aleksander Kaczorowski

polský překladatel, esejista a šéfredaktor čtvrtletníku Aspen Review Central Europe

Polsko. Ona zaostalá východoevropská země se stala nejrychleji se rozvíjejícím státem střední Evropy, hospodářsky i politicky pevně spojeným se Západem (od polských hranic je to do Berlína jen necelých sto kilometrů). Miliony lidí zažily civilizační pokrok, i když mnoho z nich, okolo dvou milionů, v cizině. Poláci jsou ale zkrátka národem migrantů – odcházeli by i tehdy, kdyby je k tomu nenutil ekonomický tlak. V roce 1939 tvořili sedmdesát procent obyvatel země sedláci a vesničané. Jejich vnuci dnes žijí převážně ve městech, účastní se světové dělby práce, přijali za svůj životní styl střední třídy a považují za samozřejmé, že jejich země patří na Západ. Jejich úspěch spočívá ve velké míře v tom, že čím dál tím víc připomínají Čechy.

Milan Nič
Milan Nič • Autor: Archiv

Milan Nič

ředitel Central European Policy Institute

Z hlediska toho, co dosáhly jako státy, ekonomiky a občanské společnosti, vidím tři vítěze: Polsko, Estonsko a Slovensko. Jednak vedou žebříčky zvýšení HDP na obyvatele a křivka jejich ekonomického růstu stoupla nejrychleji, například objem slovenské ekonomiky v letech 1993–2013 stoupl sedminásobně. Zadruhé se každý z nich stal evropským či regionálním lídrem v nějaké oblasti či sféře života: Polsko v zahraniční a bezpečnostní politice, Estonsko v digitální ekonomice, Slovensko v občanském aktivismu. A zatřetí se staly otevřenějšími a dynamičtějšími společnostmi, kde postupně zdomácňuje střízlivější, relaxovanější postoj k naší minulosti a identitě. Všechny tři státy spojuje to, že byly podceňované a měly větší motivaci uspět. Jejich výkon je za poslední čtvrtletí v kontrastu s trojicí bývalých „premiantů“: Slovinska, Česka a Maďarska.

Zoltán Pogátsa
Zoltán Pogátsa • Autor: Archiv

Zoltán Pogátsa

politolog a ekonom, Západomaďarská univerzita

Jediná postkomunistická země, jež může tvrdit, že prošla úspěšnou ekonomickou transformací, je Slovinsko. Navzdory problémům v poslední době, které souvisejí s členstvím v eurozóně, má v dlouhodobé perspektivě nízkou nezaměstnanost a vysokou produktivitu, a proto i úroveň platů srovnatelnou se západní Evropou. Spoléhali totiž víc na tuzemské vlastníky než na přímé zahraniční investice, takže výroba s vyšší přidanou hodnotou zůstala ve Slovinsku. Všechny ostatní státy, které šly cestou zahraničních investic, se teď musí vyrovnat s vysokou nezaměstnaností, produktivitou poloviční v porovnání se Západem, třetinovými platy, zato srovnatelnými životními náklady. Nízká produktivita se nedá vysvětlit nekvalitním lidským kapitálem, který se empiricky neliší od Západu. Je to tím, že se dobrovolně staly výrobní základnou pro západní nadnárodní firmy: s nízkou kvalitou, nízkými daněmi, nízkými platy a bez odborů.

06 palata archiv R47
06 palata archiv R47 • Autor: Respekt

Luboš Palata

novinář

Nejen Polsko, ale i Estonsko. Mezi zeměmi střední Evropy, které své šance za dvacet pět minulých let využily nejlépe, je na prvním místě zcela určitě Polsko. Země, kde komunismus před pětadvaceti lety hospodářsky zbankrotoval a jejíž výkonnost byla na úrovni Ukrajiny, je dnes v mnoha ohledech zcela srovnatelná s Českem. Polsko tak dokázalo využít nejen získané svobody před dvaceti pěti lety, ale i deset let členství v Evropské unii.

Ještě lépe než Polsko dokázalo ale „okna svobody“ využít pobaltské Estonsko, které provedlo velice cílevědomou a ambiciózní modernizaci země a je dnes nejpřitažlivějším z nových členských států EU. Nerad bych také zapomenul na Slovinsko, které přes problémy posledních let je stále nejbohatší zemí „nové Evropy“, jež se dokázala obdivuhodně vyrovnat s důsledky rozpadu bývalé Jugoslávie.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte