Oscar Wilde s kamerou
Kdo chce vidět nejsoučasnější filmový styl, ať sáhne po Xavieru Dolanovi
Letošní předávání cen poroty na festivalu v Cannes mělo zřejmě nezáměrný, ale z odstupu jasně symbolický nádech. Ocenění totiž dostal jednak třiaosmdesátiletý Jean-Luc Godard za nádherně nesrozumitelný snímek Sbohem jazyku a pětadvacetiletý Xavier Dolan za manýristický opus Mami!. Jeden z průkopníků francouzské nové vlny šedesátých let odchází s tím, že už nelze o ničem točit a každý filmový obraz je stejně zavádějící. Naopak nositel vlasové vlny a kanadský dandy 21. století se stává etablovaným tvůrcem, jenž obrazům naopak bezmezně věří, mazlí se s nimi a hýčká si je.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
