22 B reuters R30
22 B reuters R30 • Autor: Globe Media / Reuters

Varovali jsme – nelétejte po naší obloze,“ napsal ve čtvrtek těsně před pátou na sociální síť VKontakte – zjevně spokojen s výsledkem své práce – vůdce ukrajinských separatistů Igor Gorkij, známý též jako Igor Strelkov. Jeho status hlásal, že na východě Ukrajiny se jim povedlo sestřelit ukrajinský armádní letoun Antonov An-26. Jenomže v tom čase žádný Antonov k zemi nešel, místo něj se do ukrajinských polí zřítil malajsijský dopravní letoun s téměř třemi stovkami lidí na palubě. Strelkovův status sice rychle zmizel, jenže na webu zůstal jeho fotografický záznam. A ve světě zavládlo zděšení.


Po několika hodinách nejistoty se začaly množit informace, které pak byly v pátek oficiálně potvrzeny: letadlo bylo sestřeleno ve výšce zhruba deseti kilometrů. Osud stroje a život jeho pasažérů ukončila raketa typu Buk – výtvor sovětských vojenských konstruktérů, který používá ruská i ukrajinská armáda. Separatisté sice začali rychle tvrdit, že takové zbraně nemají, ale až příliš mnoho nepřímých důkazů je usvědčuje ze lži.

Tím nejdůležitějším je fakt, že minulé pondělí povstalci sestřelili nad stejnou oblastí skutečný Antonov An-26, letící ve výšce 6400 metrů. To je výška, na kterou obyčejné rakety odpalované z houfnice položené na rameni nedosáhnou (povstalci těmito zbraněmi už několik ukrajinských letounů poslali k zemi). Sestřelení Antonova bylo tedy důkazem, že měli k dispozici rakety typu Buk.

Kromě toho novináři zahlédli mobilní odpalovací systém Buk s raketami i v osudný čtvrtek několik hodin před zasažením letadla, asi dvacet kilometrů od místa jeho dopadu. Ostatně, ještě před několika dny se rebelové chlubili, že tento systém mají, a dnes je stále možné dostat se k archivovanému tweetu účtu Doněcké republiky, kde se spolu s fotografií chlubí, že Buk je na jejich území. Klíčová je přitom otázka, jak se tam dostal.

Přibývá důkazů

„Předpokládáme, že separatisté na východě Ukrajiny obdrželi těžké zbraně a vojenské vybavení z Ruska, včetně ruských tanků a několika zařízení na odpalování raket,“ řekla už před více než měsícem mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová. Rusko tyto zprávy tvrdošíjně popíralo, důkazů však přibývalo, a to byl také hlavní důvod, proč Američané zavedli minulý týden vůči Moskvě nové – a podstatně tvrdší – sankce.

22 let
22 let • Autor: Respekt

Ruská média už před časem psala o tom, že raketový systém ukradli povstalci ukrajinské armádě, ta to však důrazně popřela. Pokud se prokáže, že ukrajinské armádě opravdu žádná raketa ani odpalovací rampa nezmizely, bude to důkaz, že je na Ukrajinu propašovali Rusové. A pokud se prokáže, že smrt 298 lidí z letu MH17 způsobili separatisté, padne tak současně odpovědnost za tragédii na Rusko.

Možnost, že rakety byly odpáleny ze základen ukrajinské armády, zatím nepotvrdil žádný byť jen nepřímý důkaz, a navíc analytici upozorňovali na to, že ukrajinská armáda neměla důvod používat protiletecké rakety v boji proti povstalcům, protože ti žádná letadla nemají.

To, že rakety vystřelili separatisté, naopak potvrzovalo (v době uzávěrky Respektu) několik indicií. Na nahrávce telefonických hovorů, kterou pořídila ukrajinská tajná služba (její pravost sice ještě není stoprocentně ověřená, ale to je jen otázkou času), hlásí ukrajinští separatisté sestřelení letadla ruské tajné službě s tím, že se zjevně spletli.

Sociální sítě pak přinášely fotografie zobrazující vůz převážející náklad podobný raketovému systému, jak je v pátek za úsvitu odvážen za ruské hranice (pravost záběrů ověřoval například deník Financial Times). Deník The Guardian cituje specialistu NATO, že z nahrávek vyplývá účast ruské tajné služby na celé akci, a proto prý vydala příkaz povstalcům, aby odstranili všechny možné stopy. Tým vyšetřovatelů OBSE, který měl prozkoumat trosky letadla, byl v pátek odpoledne blokován povstalci a zahnán na ústup výstřely ze samopalů.

Navzdory důkazům o ruské pomoci rebelům není úplně jasné, jak velkou autoritu Moskva mezi nimi má. Velí jim totiž Igor Gorkij alias Strelkov, který se sice narodil v Moskvě a je to bývalý zpravodajský agent se zkušenostmi z bojů ze Srbska nebo Čečenska, ale zdá se, že často koná na vlastní pěst. „Kyjev a západní spojenci ho označují za aktivního ruského agenta, ale neposkytli k tomu žádný důkaz a zdá se, že Strelkov častěji následuje svůj vlastní úsudek než příkazy z Moskvy,“ napsal počátkem měsíce o vůdci separatistů deník The New York Times.

Ruská verze

Během pátku se sice množily nepřímé důkazy o vině separatistů, ale v samotném Rusku se prosadila úplně jiná verze události: letoun prý sestřelila ukrajinská armáda, která si spletla terč, jímž měl být ruský prezident Putin letící z Brazílie (ačkoli on byl v době sestřelení letadla už dávno v Moskvě). Ruské ministerstvo obrany zároveň prohlásilo, že v osudný čtvrtek zaznamenalo aktivitu radaru raketového systému Buk ukrajinské armády u vesnice Styl. Faktem však je, že Styl leží sedmdesát kilometrů od místa tragédie a raketa by tam nedoletěla.

Příznačné pro celou situaci ovšem je, že propaganda ruských médií tentokrát ztrácela dech, a zatímco noviny na celém světě vyšly s palcovými titulky na prvních stranách, ruské noviny byly jediné, které tuto tragédii neměly jako hlavní zprávu.

Podle NATO z nahrávek vyplývá účast ruských tajných služeb na celé akci. 

Tweetni to

Tragédie pochopitelně zvedla ze židle i politiky mnoha zemí a proměnila lokální konflikt na východní Ukrajině ve světovou událost. V pátek mimořádně zasedala Bezpečnostní rada OSN, kde v bouřlivé atmosféře velvyslankyně USA Samantha Powerová fakticky obvinila Rusko, že jeho vojáci pomáhali separatistům na Ukrajině s vystřelením rakety. Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin naopak obvinil ukrajinskou vládu, že nese odpovědnost za válku na východě země, a až po delším váhání nakonec souhlasil s rezolucí o vyšetřování pod hlavičkou OSN.

S nezvykle tvrdým projevem pak vystoupil americký prezident Barack Obama, který prohlásil, že raketa byla vystřelena z území ovládaného separatisty, které podporuje Moskva dodávkami zbraní i vojáků. Na adresu Evropy, která dosud váhá s tvrdšími sankcemi vůči Kremlu, dodal, že tato tragédie by měla být pro EU „budíčkem“.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala prezidenta Putina, aby přijal odpovědnost za situaci na východě Ukrajiny, a Mark Rutte, premiér Nizozemska, země s nejvyšším počtem obětí (189), prohlásil, že bude osobně pracovat na tom, aby „byli pachatelé dopadeni a potrestáni“.

Ruský prezident Putin nakonec prolomil dlouhé mlčení a vyzval ukrajinskou vládu i povstalce, aby přestali bojovat. Jenže jeho autorita i pověst ve světě rychle upadá. Komentáře světových médií jej činí odpovědným za smrt nevinných lidí a vidí ho jako člověka, který ztrácí kontrolu nad událostmi, které sám vyvolal. Zda se Putin rozhodne alespoň částečně napravit škody, které svojí politikou způsobil nejen Ukrajině, ale i Rusku, ví jen on sám. Musel by ovšem ukončit podporu povstalcům a smířit se s tím, že Ukrajina se odpoutá od ruského vlivu. Může se také rozhodnout pokračovat v nepřátelské politice vůči Západu i Ukrajině, cena za takový postoj však bude stále vyšší.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte