Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Editorial

Editorial: Atentát a technologie

Během příštích dvaceti let bude hrozit zánik až polovině profesí, které dnes známe

Je vlastně s podivem, co dokáže rozpoutat čin jednoho muže...
Je vlastně s podivem, co dokáže rozpoutat čin jednoho muže... • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Tento týden uplyne sto let od nejvýznamnějšího atentátu 20. století. Zastřelení Františka Ferdinanda d’Este spustilo první světovou válku a dá se říct, že bylo podnětem ke všem významným politickým pohybům na našem kontinentu. Nebýt atentátu a následné války, kdo ví, jestli by se rozpadla rakousko-uherská monarchie a vzniklo Československo, Lenin by možná dál debatoval s osamělým kroužkem věrných po kavárnách, Adolf Hitler by dál patlal své obrázky ve vídeňském chudobinci, slovo holocaust by znali jen experti na náboženské oběti atd. Je vlastně s podivem, co dokáže rozpoutat čin jednoho muže.


titulka kindle
titulka kindle • Autor: Respekt
Petr Třešňák napsal při příležitosti tohoto výročí Téma nejen o samotném atentátu, ale také o Františku Ferdinandovi a všem, co bylo s představou jeho usednutí na trůn spojováno. „Zatímco se auto s následníkem trůnu blíží, jeho zvláštní chování upoutá pozornost přihlížejících. Hubený mladík v černém saku s nezvykle vyboulenými kapsami nestojí ve stínu jako většina ostatních, ale čeká natočený zády na druhé straně silnice na přímém slunci. Než někdo stihne podivnou scénu vyhodnotit, muž prudce máchne rukou. Proti blankytně modré obloze se mihne černý granát. Den pomsty začíná. Paradoxní je, že ještě v tuhle chvíli by se dal život Ferdinanda d’Este a s ním možná i milionů dalších lidí snadno zachránit. Jako by dějiny daly Evropě poslední šanci.“ Více na str. 50–56.

Podle studie Carla Benedikta Freye a Michaela Osborna z Oxfordské univerzity se dá očekávat, že během příštích dvaceti let bude hrozit zánik až polovině profesí, které dnes známe. „Propukl závod mezi lidmi a počítači. Lidé musí vyhrát, stojím jasně na jejich straně. Je velmi důležité, abychom našli to, v čem lidé skutečně vynikají,“ prohlásil v té souvislosti například Eric Schmidt, výkonný ředitel společnosti Google. V uplynulých dnech jsme mohli sledovat, jak taxikáři v řadě evropských metropolí stávkují proti mobilní aplikaci Uber, jež umí propojit lidi, kteří se chtějí po městě přepravit autem, ale nechtějí za to platit velké peníze. Jaké další lidské profese jsou technologiemi ohroženy a co se s tím dá dělat, rozebírá ve svém článku Jiří Sobota a najdete ho na str. 19–22.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1922
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte