Tento týden uplyne sto let od nejvýznamnějšího atentátu 20. století. Zastřelení Františka Ferdinanda d’Este spustilo první světovou válku a dá se říct, že bylo podnětem ke všem významným politickým pohybům na našem kontinentu. Nebýt atentátu a následné války, kdo ví, jestli by se rozpadla rakousko-uherská monarchie a vzniklo Československo, Lenin by možná dál debatoval s osamělým kroužkem věrných po kavárnách, Adolf Hitler by dál patlal své obrázky ve vídeňském chudobinci, slovo holocaust by znali jen experti na náboženské oběti atd. Je vlastně s podivem, co dokáže rozpoutat čin jednoho muže.
Podle studie Carla Benedikta Freye a Michaela Osborna z Oxfordské univerzity se dá očekávat, že během příštích dvaceti let bude hrozit zánik až polovině profesí, které dnes známe. „Propukl závod mezi lidmi a počítači. Lidé musí vyhrát, stojím jasně na jejich straně. Je velmi důležité, abychom našli to, v čem lidé skutečně vynikají,“ prohlásil v té souvislosti například Eric Schmidt, výkonný ředitel společnosti Google. V uplynulých dnech jsme mohli sledovat, jak taxikáři v řadě evropských metropolí stávkují proti mobilní aplikaci Uber, jež umí propojit lidi, kteří se chtějí po městě přepravit autem, ale nechtějí za to platit velké peníze. Jaké další lidské profese jsou technologiemi ohroženy a co se s tím dá dělat, rozebírá ve svém článku Jiří Sobota a najdete ho na str. 19–22.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor