Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

Polákům se líbí vaše marnivost a amorálnost

S režisérkou Agnieszkou Holland o Češích po Palachovi, romantickém srovnávání se s Polskem a českém filmu "trochu v krizi"

41 B cudlin R05 2013
41 B cudlin R05 2013 • Autor: Respekt

Vůbec první hraný film o Janu Palachovi a událostech, které po jeho činu následovaly, natočila až světově proslulá režisérka polského původu Agnieszka Holland. V neděli měl první díl Hořícího keře premiéru v televizním programu HBO. „Na Palachově příběhu mě zajímala anatomie normalizace. Jak se smyčka pomalu utahovala. Proč lidé rezignují a v jakém okamžiku se vytrácí energie k odporu,“ říká k tomu v našem rozhovoru režisérka.

41 A cudlin R05 2013
41 A cudlin R05 2013 • Autor: Respekt

V době Palachova činu jste v Praze studovala FAMU. Vzpomínáte si na chvíli, kdy jste se o události dozvěděla?

Když se to v lednu stalo, byla jsem po Vánocích ještě doma v Polsku a do Prahy jsem přijela těsně po pohřbu. Připadalo mi, jako by šlo o mého kolegu ze studií. A měli jsme k jeho činu vyloženě kladný postoj. Vnímali jsme to jako hrdinství a věřili jsme, že se něco změní. Velice brzy jsem ale pochopila, že to svým způsobem naopak urychlilo rezignaci.

Jak myslíte, že urychlilo?

Palach vyvolal veliké emotivní vzplanutí celého národa. Takovou skoro vlasteneckou exaltaci. A když opadla, lidé si najednou uvědomili, že jestli bojovat o svobodu znamená takovou oběť, tak oni nejsou ochotni ji položit. Když se měsíc poté upálil Jan Zajíc, nechtěl o tom už nikdo ani slyšet. Normalizace nastoupila nečekaně rychle. Lidé si uvědomili, že raději budou žít svůj malý konformní život.

Dozvěděla jste se při přípravě Hořícího keře něco, co změnilo váš pohled na celou událost? 

Palach napsal, že je součástí skupiny a že dostal číslo jedna. Myslela jsem si to až do chvíle, kdy jsem si přečetla scénář a další historické materiály, které to vyvracejí. Zhruba čtyřicet let jsem žila v představě, že to skutečně byla konspirace celé skupiny, a ne čin jednotlivce. Dokonce se tehdy říkalo, že jedna holka od nás ze školy má číslo dvě nebo tři a potom někdo z DAMU. A tak se to prostě bralo – jako naše věc.

Polské kultuře je heroismus vlastní. Byl Palachův čin pro vás něčím jiný než pro vaše české přátele?

Nezdá se mi. Palachův čin byl přijat jako čin jednoho z nás, jako našeho názorově spřízněného vrstevníka. My jsme se s ním ztotožňovali. A je pro mě velmi zajímavé, že dnes promlouvá znovu k mladým lidem, jako je Štěpán Hulík, autor scénáře. Palach je vyloženě polský hrdina. Jeho čin je jedinečný, extrémní, svým způsobem romantický, ale marný, aspoň pokud jde o momentální dopad.

V Hořícím keři je scéna, kdy se lidé v tramvaji nevraživě dívají na Palachovu maminku. Měnila se nálada ve společnosti tak rychle?

Víte, to je jakýsi ostych. Něco podobného jsem osobně viděla se Smrkovským. Nastoupil do tramvaje, byl už nejspíš nemocný, protože vypadal dost špatně. Muselo to být někdy na jaře nebo v létě 1969. Nikdo ho nepozdravil, žádný úsměv. Byla to taková zvláštní psychologická situace, kdy už lidé neměli chuť vyjádřit solidaritu.

Připomínal Palachův čin lidem jejich vlastní slabost?

To ano, určitě. Něco podobného jsem zažila i později kolem Charty 77. Mluvila jsem tehdy s jedním filmařem těsně po vzniku Charty a on mi vyprávěl, jak je z ní nadšený. Když jsem přijela znovu o několik měsíců později, pocítila jsem od toho samého člověka a dalších filmařů šílenou zlobu na Chartu. Pochopila jsem, že je to tím, že ze zbabělosti podepsali antichartu. Já to neodsuzuji. Někteří z nich nemohli točit a řekli si, že život je krátký. Museli z toho mít hrozně špatný pocit, protože jejich protivládní názory byly zřejmé. Zajímavé ovšem je, že jejich agrese nesměřovala proti vládě a partaji, ale proti chartistům, protože oni jim nastavili zrcadlo, do kterého se nechtěli podívat. 

28. ledna - 3. února 2013, č. 5/13
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

28. ledna - 3. února 2013, č. 5/13
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 43 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte