Dusno v Karolinu

Světově známý chemik a blízký kolega z ústavu Pavel Hobza se stal profesorem na Univerzitě Karlově v roce 2002. Jeho největší radostí po obdržení jmenovacího dekretu bylo, že to stihl na poslední chvíli ještě s Havlovým podpisem. Já sám jsem před dvěma lety už takové štěstí neměl. Dobře si vzpomínám, že jsme s profesorským spolukandidátem Jiřím Damborským z Masarykovy univerzity řešili, jak se postavit ke jmenování osobou, které si jen těžko můžeme vážit. Kolega z Brna se ze slavnostního předání omluvil, zatímco já jsem se tam nakonec rozhodl jít. Vzal jsem si ale do červnového Karolina klausovské insignie levicového intelektuála, tedy batůžek s plastovou lahví na vodu a snowboard. Protože bylo krátce po chilské aféře s perem, dal jsem si také do klopy obrovský značkovač, na jehož víko jsem napsal datum odchodu Václava Klause z prezidentské funkce a velkého smajlíka. Tehdejší pan prezident mi, byť s pozdviženým obočím a bez úsměvu, dekret předal, což dnes musím zpětně ocenit. Zvlášť když můj pokus o odlehčení psychologicky složité situace nebyl moc povedený a rozhodně nebyl ani z poloviny tak vtipný jako transparent profesora in spe (v očekávání) Martina C. Putny na Prague Pride ve stejném roce.

Jmenování profesorů prezidentem republiky je rituál, který…