66 R10 profimedia
66 R10 profimedia • Autor: Respekt

Média často straší takzvaným blackoutem, výpadkem elektřiny v rozsáhlé oblasti a na řadu dní. Nejčastěji v souvislosti s Německem, kde se rozhodli vypnout do roku 2022 všechny jaderné elektrárny. Místo nich posilují roli obnovitelných zdrojů energie – větrných a solárních elektráren. Elektřina z větrných farem na severu Německa se už nyní ve špičce „přelévá“ na jih země a do Rakouska také skrze české a polské linky, protože ji německá soustava nestačí pojmout. Hrozí tedy masivní zhroucení sítě, jež by ohrozilo životy lidí a způsobilo velké ekonomické škody?

Česko je s dalšími zeměmi úzce propojeno v celoevropské asociaci ENTSO-E, která zajišťuje právě ochranu před velkými výpadky elektřiny. Intenzita mezinárodní spolupráce v oblasti energetiky už několik let výrazně stoupá – i kvůli obtížně předvídatelným obnovitelným zdrojům. Každý den v podvečer probíhají telekonference dispečerských pracovišť, kde se vyhodnocuje, jaká bude výroba, spotřeba, která vedení jsou mimo provoz, vznikají plány na další den. I proto zatím k velkým výpadkům proudu nedochází.

„Riziko blackoutu je trochu nafouknuté,“ myslí si Martin Sedlák, šéf občanského sdružení Aliance pro energetickou soběstačnost. Energetika se proměňuje a změny v tak obrovském kolosu přinášejí podle něj nevrlost a averzi k inovacím. Což je škoda, protože se větrná a sluneční energie časem může stát rozumnější importní „surovinou“ pro pohon automobilů než ropa.

Německo chce situaci řešit stavbou nových linek ze severu na jih. Vláda plánuje do roku 2022 vybudovat 3800 kilometrů vedení vysokého napětí – hlavně mezi pobřežím Baltského moře a průmyslovými zeměmi Bádensko-Württembersko a Bavorsko. Realizaci však provázejí problémy. „Výstavba postupuje pomaleji, než se čekalo,“ vysvětluje Sedlák. „Často se vlečou jednání s vlastníky pozemků i obcemi, které nechtějí na svém území velké stavby.“ Politička Ilse Aignerová (CSU), členka vládního kabinetu Angely Merkelové, jež dlouhá léta pracovala v oblasti elektrických instalací, dokonce přišla s návrhem na částečné znárodnění energetické sítě. Odráží to frustraci německých politických špiček z průtahů.

V Česku je rozvodná soustava v rukou státu už dnes, spravuje ji státní společnost ČEPS. Ta hledí na vývoj v Německu s krajní nedůvěrou a hodlá přijít s vlastním řešením. Po dlouhém tlaku na vládu dostala svolení postavit na hranicích Česka transformátory, které by uměly „přetlak“ německé (větrné) elektřiny prostě odstřihnout. Plán již schválilo ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad. Přípravné práce potrvají podle ČEPS dva až tři roky, vlastní výroba a montáž další dva. Transformátory by tedy měly začít fungovat v roce 2017.

Němečtí experti si přitom dovedou představit elegantnější způsob, jak nadprodukci elektřiny ve špičce zkrotit. „Jednou z možností by bylo zavedení tržních zón v rámci jednotlivých států – například zóny Německo sever,“ uvedla pro Respekt Charlotte Lorecková, výzkumnice berlínského Öko-Institutu (Institut aplikované ekologie, nezávislý výzkumný ústav zaměřený na udržitelnou budoucnost).

Po zavedení tržních zón na německém trhu by se fosilní elektřina v některých oblastech přestala vyplácet.

Tweetni to

V Německu by po zavedení zón už neplatila jednotná cena elektřiny, země by se rozdělila na soustavu menších oblastí, jež by lépe odrážely fyzické možnosti sítě. Tedy i skutečnost, že na severu a severovýchodě Německa jsou jak větrné elektrárny, tak elektrárny spalující lignit a hnědé uhlí. Oblast produkuje velké množství elektřiny, které ve špičce rozvodná soustava obtížně zvládá. Po zavedení tržní zóny by podle Loreckové cena elektřiny v tomto regionu klesla a projevily by se výhody ekologického zdroje: ve špičce by se ekonomicky vyplatilo utlumovat nikoli už produkci větrných elektráren, ale naopak elektráren uhelných. Fosilní zdroje by musely ustoupit elektřině z větrníků – jednoduše proto, že vítr účet neposílá, zatímco důlní společnosti ano.

Také podle Sedláka je stavba transformátorů diskutabilní a zřejmě zbytečná investice. Mnohem víc by se ČEPS měl soustředit na rozvoj prvků takzvaných chytrých sítí. Výroba elektřiny bude totiž čím dál lokálnější, budou ji produkovat tisíce malých zdrojů, větrné a solární elektrárny, bioplynové stanice a podobně.

„ČEPS v budování chytrých sítí naprosto zaspal,“ přidává se ke kritice Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Místo nich se mají v Česku stavět hlavně linky sloužící k vyvedení proudu z dalších reaktorů v Temelíně a z Dukovan. Nové reaktory však nejsou ekonomicky realizovatelné bez dotací v podobě garantovaných výkupních cen. Výsledkem by mohlo být zdražení elektřiny pro domácnosti až o 1500 korun ročně.

Evropská elektroenergetická síť je živoucí organismus, jenž se v posledních letech začíná výrazně proměňovat. Česko chce reagovat tím, že se bude snažit stát stranou. Zda je takové řešení rozumné, ukáže až čas, který v oboru energetiky plyne výjimečně pomalu.

Autor je šéfredaktorem www.hybrid.cz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte