74 B R25 2012
74 B R25 2012 • Autor: Respekt

Až vám za pár let zapípá v kapse telefon, nemusí to být nutně textová zpráva. To vám jen květináč dává na srozuměnou, že mu došla závlaha, lednice, že už zas není mléko, psí miska, že Azor nemá co jíst, nebo vám hlásí úspěch pastička na myši. I tak by mohla vypadat blízká budoucnost, v níž by světová síť překonala další bariéru, která dosud bránila jejímu šíření.


Internet věcí

Internet měl za sebou teprve první dětské krůčky a vizionáři už jej viděli jako nedílnou součást každého přístroje v domácnosti. Kolem roku 2000 propuklo nadšení, které předvídalo, že k internetu bude připojena každá lednička a pračka. Fenoménu se začalo říkat „Internet of Things“, ve volném překladu „internet běžných věcí“, a čekalo se, že půjde o další velkou technologickou bombu. Společnost LG v témže roce také světu představila první „chytrou“ ledničku s připojením k internetu, která však byla spíš pro zábavu, než aby skutečně něco uměla. A už o rok později se novinové titulky technických magazínů ptaly: „Kam se poděly internetové spotřebiče?“

Odpověď není složitá – jejich průnik do domácností ztroskotal především na vysoké ceně (zmiňovaná lednička LG stála na přelomu století astronomických 20 tisíc dolarů) a také na tom, že lidem nebylo jasné, k čemu by jim tyto vymoženosti vlastně byly. Velcí výrobci to přesto čas od času zkoušejí a vypustí na trh nějaký ten prototyp, žádnému se ale nepodařilo masově prosadit. Společnost Samsung dnes například nabízí model ledničky s připojením k internetu a dotykovým displejem, který umožňuje spouštět aplikace (recepty, kalendář, připomínky, ale i fotky). Cena zůstává vysoká, lednice vyjde na 3700 dolarů (asi 75 tisíc korun) – zejména proto, že je opravdu velká. Připojení k internetu je jen třešničkou na dortu, lednička pomocí něj neumí například sama komunikovat s internetovým obchodem.

Zkusit to jinak

Americká společnost Electric Imp se rozhodla vzít problém za opačný konec a přišla s něčím, co by mohlo otevřít spotřebičům s internetem cestu na trh. Inženýři, kteří dříve pracovali na vývoji hardwaru pro iPhone ve společnosti Apple nebo například na vývoji služby Gmail pro Google, vymysleli malou kartu zhruba velikosti paměťové SD karty, již dáváme třeba do digitálních fotoaparátů. Karta Electric Imp má v sobě ukrytou obvodovou desku s mikroprocesorem a bezdrátové připojení Wi-Fi. Vkládá se do jednoduchého slotu, který se dá nainstalovat prakticky do čehokoli. Celé dohromady to funguje jako univerzální komunikační rozhraní. S vložením karty se pak přístroj může připojit k síti a prostřednictvím on-line programu jej lze ovládat, nastavovat a analyzovat jeho chod. Ovládací program běží v cloudu a je k dispozici pro počítače i chytré mobilní telefony.

Prakticky cokoli, do čeho by se dal implantovat zmiňovaný slot s kartou, by pak šlo ovládat přes internet a mobilní telefon. Elektronické přístroje by tak bylo možné na dálku zapínat i vypínat nebo nastavovat vypínač pomocí časovače, třeba tak, aby přístroje pracovaly mimo špičku, kdy je proud levnější. Uživatelé by také mohli kontrolovat, jak efektivně zařízení v jejich domácnosti fungují. V úvahu přicházejí i další možnosti: lednička vybavená technologií pro čtení čárových kódů by mohla sledovat, co všechno v ní je, a upozornit, pokud bude něco docházet. Ale nejedná se zdaleka jen o pračky, ledničky a kávovary, jejichž vnitřní elektronika by se mohla s kartou Electric Imp spojit. Přidáním dalších senzorů mohou na internet proniknout i vaše květináče, které budou upozorňovat, že v nich došla voda, případně zavlažování vaší zahrady, jež by se mohlo řídit předpovědí počasí – tedy pracovat hlavně tehdy, když nemá pršet.

Karta by mohla otevřít cestu k „internetu“ věcí nejen díky převratnému hardwaru, ale i proto, že by měla být levná. Má nízkou výrobní cenu a zároveň je univerzální platformou, kterou může každý výrobce snadno zakomponovat do svých produktů, aniž by ho to stálo moc peněz. Ušetří tím za vývoj samotného výrobku (nemusí vymýšlet, jak bude produkt komunikovat s internetem) a také za vývoj vlastního ovládacího softwaru. Tvůrci prodávají kartu se slotem za 25 dolarů a doufají, že se jí kromě velkých výrobců chopí i drobní experimentátoři, kteří vymyslí, na co všechno by šla využít.

Zájem o kartu Electric Imp prý projevila celá řada společností, pivovary, výrobci bílé elektroniky nebo medicínských zařízení, různé průmyslové podniky. Několik velkých firem již údajně prototypy s elektronickým skřítkem testuje, bližší informace však výrobce karty neprozradil. Je tedy ještě brzy na předpovědi, zda opravdu půjde o převrat, nebo jestli se novinka zařadí po bok dosavadních neúspěšných pokusů. Zatím je k dispozici jen pastička na myši, která vám napíše zprávu, když sklapne. Inženýři projektu ji postavili, aby demonstrovali, že i zcela běžným věcem lze dát úplně nový rozměr. 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte