Kultura Knihy

Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech

63 A R16 2012
63 A R16 2012 • Autor: Respekt

Na první pohled by se mohlo zdát, že otázku, jak se má náboženství k demokracii, není třeba v české kotlině řešit. Církve jsou tu slabé, víra obyvatel buď žádná, nebo vysoce individualizovaná. Komunita tuzemských muslimů malá a pokojná. Přes­to právě strach z muslimů, který se nevyhnul ani Česku a pronikl třeba i do kampaní politických populistů, ukazuje, že ani u nás nelze téma náboženství ignorovat. Neohrožuje naše pojetí svobody? Zvlášť pokud pochází z mimoevropského civilizačního okruhu? Novinář a akademik Ian Buruma, jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, hledá odpověď.

Reklama
Reklama

Jeho knize jednoznačně škodí ambice zahrnout do úvah kromě Evropy a Spojených států i Japonsko a Čínu. Těžko říct, jestli k tomu autora svedla jeho odbornost (akademické tituly získal právě studiem kultury obou států). Každopádně analyzovat „náboženství a demokracii“ na příkladu nedemokratické Číny se jeví jako marná práce. Navíc – esej o 124 stranách k důkladné analýze tří kontinentů nedává prostor. Pokud ale Buruma zůstává v euroamerickém prostoru, odhaluje zajímavé souvislosti. Na příkladu USA ukazuje, že vášnivá a veřejně na odiv dávaná náboženská bigotnost je s demokracií a svobodou docela dobře slučitelná. Podle průzkumů se polovina Američanů považuje za znovuzrozené křesťany – tedy ty, kteří běžně komunikují s Ježíšem i Duchem svatým, ve věcech morálky mají nebezpečně jasno (odpor k potratům, homosexuálům a vůbec liberální kultuře) a Bibli čtou fundamentalisticky. Z pohledu agnostika jsou to nebezpeční fanatici. Přesto zároveň věří ve svobodu a demokratický americký stát.

Podle Burumy to umožňuje jednak jasné nastavení pravidel formulujících nezávislost církví na státu a naopak. A potom: ve Spojených státech nikdy nefungovala jedna dominantní církev. I katolíci tvoří jeden z mnoha proudů, dominantní církve navíc nemají centrální organizaci a různé proudy si navzájem konkurují.

Buruma upozorňuje, že muslimové na tom jsou podobně. I když se konzumentovi denních zpráv mohou jevit jako zfanatizovaná masa, ve skutečnosti islám obsahuje nepřehledné množství vzájemně nekoordinovaných myšlenkových proudů. Euro­americké prostředí, kde tak či onak funguje odluka státu a náboženství, navíc muslimy nutí, aby se evropským podmínkám přizpůsobili. „Evropané našli způsob, jak katolíky, protestanty, židy a nevěřící pomocí demokratických prostředků smířit,“  píše Buruma v závěru svého eseje. Není podle něj důvod si myslet, že by se do téhle mnohosti nemohli zapojit i muslimové.

 

Ian Buruma: Krocení bohů. Náboženství a demokracie na třech kontinentech

Přeložil Daniel Micka, Academia, 124 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte