Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Dlouho očekávaná CESTA

Po dvaceti letech vznikl v Česku první levicový think tank

Rozhodně se necítí být nalevo a možná se by se neoznačil ani za intelektuála. Teprve tady, ve společnosti levicových intelektuálů, ovšem získal pocit, že jeho názorům někdo rozumí. „Byl to úplně jiný typ diskuse, než na jaký jsem v Česku zvyklý. Otevřený, přátelský a vedený s úctou k lidem s opačným názorem,“ popisuje hlavní ekonom konzultantské společnosti Next Finance Vladimír Pikora svou účast na v pořadí druhé veřejné debatě pořádané nově vzniklým levicovým think tankem CESTA.

24_R09_2011_s.jpg
24_R09_2011_s.jpg
Šest hostů v polovině února na půdě pražské pobočky New York University za účasti dvou stovek diváků debatovalo o důchodové reformě. Okouzlení ze zajímavé diskuse je pochopitelné: po dlouhých dvaceti letech se v České republice zformovala skupinka, která má chuť nabourat zdejší zhusta zakořeněnou víru, že trh řeší vše a kdo tvrdí opak, je zakuklený komunista.

Kdo má čas?

„Konečně se někde objevily argumenty, že plány, aby si lidé povinně spořili na důchod v soukromých fondech, nemusí být úplně nejlepší nápad,“ pokračuje v chvále Pikora. On sám proti povinnému důchodovému spoření u soukromníků protestuje už několik let, kdykoli se s tím ale vytasil na veřejnosti, měl pocit, že ho nikdo neposlouchá. „Autorům důchodové reformy se podařilo prosadit dojem, že k jejich návrhu neexistují alternativy,“ říká. „Tahle diskuse ale ukázala, že alternativy jsou.“

Debatéři například tvrdili, že daleko účelnější pro stát je podporovat lidi v tom, aby měli děti. Zároveň problematizovali tvrzení současné vlády, že jestli se reforma neprovede okamžitě, hrozí katastrofa. „Naše výpočty ukazují, že důchodový systém je na dvacet let dopředu stabilizovaný,“ připomněl argumenty pro nutnost důkladnější přípravy reformy ekonom Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní. A o to prý jde: cílem CESTY je podle jejích zakladatelů síťování lidí, kteří do veřejných debat vnášejí argumenty oponující stále ještě převládajícímu diskurzu o „malém státu“ a „vše řešícím trhu“. A soudě podle zájmu, který začínající think tank během pár týdnů vzbudil, je po podobném projektu v Česku poptávka.

„Už několik let jsem v debatách s přáteli slýchal, že by bylo skvělé něco podobného založit,“ říká politolog a ředitel pražské pobočky americké New York University Jiří Pehe. Mělo to logiku. Na pravé části politického spektra už přes deset let utěšeně funguje několik skupin (CEP, CEVRO, Liberální institut, Občanský institut, eStat) zásobujících veřejnost, novináře i politiky přímočarými tezemi o prospěšnosti malého státu, neregulovaného trhu nebo škodlivosti Evropské unie. Analýzy českých pravicových think tanků sice neoplývají žádnou zvláštní erudicí a jejich nositelé ne vždy patřili k hvězdám inspirace, ale nelze jim upřít, že jsou schopni své vývody úspěšně servírovat veřejnosti.

Proti této převaze levice dlouho nebyla schopná nic nabídnout. Sociální demokraté mají sice svou Masarykovu demokratickou akademii honosící se více než stoletou tradicí, organizace ale spíš žije vzpomínkami na svou předválečnou slávu než snahou přesvědčovat lidi o správnosti levicových myšlenek. Volání po vzniku nového levicového think tanku tak sice mělo svoje opodstatnění, jenomže nikdo z lidí na levici nechtěl zakládání nové organizace věnovat čas nad rámec svých běžných povinností.

Místo toho se akademici a myslitelé z levé části názorového spektra věnovali debatám po kavárnách a občasnému aktivismu v podobě různých proklamací a manifestů (jako byl třeba Impuls 99). Jiří Pehe se v tomto směru angažoval naposledy loni na podzim: spolu se scenáristou Janem Šternem tehdy vydali Manifest radikálního liberalismu. V něm varovali před současnou vládou, která podle nich nezná „jiné kritérium než ziskovost“, a zároveň vyzvali opoziční ČSSD, aby začala prosazovat sadu konkrétních opatření (od zrušení tzv. anonymních akcií až po přímou volbu prezidenta a starostů), která podle nich zvýší kvalitu života v Česku. Jenomže kromě oživení v kavárnách text žádný výsledek nepřinesl. Znovu se potvrdilo, že ojedinělé výkřiky nemají šanci se uchytit. Ve vzduchu bylo přitom zároveň cítit, že česká intelektuální levice má na víc. Minimálně se změnila atmosféra v tom, že od celosvětové finanční krize už nelze ani v Česku kritiku kapitalismu považovat za akademickou libůstku nebo výraz beznadějné levičácké zpozdilosti.

Méně ideologie

Finanční krize prostě zasadila představám o hladkém chodu kapitalismu přinášejícím lidem automaticky víc svobod a bohatství tvrdou ránu. Lidé hlásící se k levici začali cítit, že už nejsou v defenzivě a jejich názory začínají veřejnost přitahovat. Na občasné přednášky levicových akademiků pořádané právě zmiňovanou Masarykovou demokratickou akademií už nechodí desítky, ale stovky lidí, zároveň se výrazně snížil věkový průměr.

V reakci na plánované vládní rozpočtové škrty a reformy vznikla aktivistická iniciativa Pro Alt sdružující převážně mladé akademiky, pracovníky neziskovek i protisystémové anarchisty. Účelem je demonstracemi oponovat vládním návrhům. Naposledy aktivisté protestovali proti plánu ministrů zdravotnictví a dopravy zvýšit hlukové limity, aby se při stavbě dálnic ušetřilo na protihlukových bariérách, další demonstrace proti vládním reformám se chystá v Praze na začátek příštího měsíce. Účast na podobných akcích je však zatím minimální. „A zároveň mi došlo, že doba si žádá víc než jenom aktivismus,“ říká zmiňovaný Jiří Pehe, proč se nakonec rozhodl, že realizaci onoho „skvělého nápadu“ – totiž levicového think tanku – vezme na sebe.

Do zakladatelského týmu si přizval mladého politologa Víta Klepárníka a zároveň úřadujícího předsedu sociálních demokratů Bohuslava Sobotku. Do poradního sboru se zapojila slavná jména jako filozof Václav Bělohradský, politolog Pavel Barša nebo sociolog Jan Keller.

Ještě předtím, než byla celá organizace oficiálně zaregistrovaná jako občanské sdružení, stačila CESTA „na koleně“ uspořádat dvě veřejné debaty, první o smyslu sociálního státu a druhou o již zmiňované důchodové reformě. Zvlášť ta druhá ukázala, jakým směrem se CESTA plánuje ubírat. Vládnímu plánu povinného penzijního spoření v soukromých fondech neoponovali jenom očekávatelní kritici jako bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (z penzí se podle něj nesmí stát pouhý „finanční produkt“), ale i zmiňovaný pravicový ekonom Vladimír Pikora, podle kterého je proti principům svobodného trhu, aby lidé museli z nařízení státu spořit u soukromníků. Kritikům zároveň v panelu oponoval ekonomický expert Libor Dušek s upozorněním, že spoření v soukromých fondech nemusí nutně představovat chybu, pokud se reformátorům podaří správně nastavit parametry důchodového systému.

Jakmile získá CESTA oficiální registraci a sežene peníze na provoz z grantů a nadací, pustí se do zpracovávání studií, které budou výsledky podobných debat zachycovat v přehledné a současně „akademicky“ přijatelné formě. „Jde nám o pluralitní a věcnou debatu,“ říká Pehe. Jeho snem je, aby think tank byl časem stejně vlivný jako pravicové Centrum pro ekonomiku a politiku současného prezidenta Václava Klause, které si udržuje velký vliv zvlášť mezi poslanci ODS zejména ohledně odmítavých názorů vůči Evropské unii nebo prosazování „trhu bez přívlastků“. „Budeme méně ideologičtí,“ slibuje Pehe. „To neznamená, že nebudeme zastávat jasné názory. Chceme je ale opírat o prověřené argumenty a zároveň zmiňovat oponentní pohled.“ 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte