V životě jsou situace, které o nás prozradí víc, než je nám příjemné. Pro Bohuslava Sobotku taková situace nastala na jaře 2006. Tehdy Česko řešilo dnes už asi zapomenutý politický spor. Politické uskupení Evropští demokraté se domáhalo toho, aby mu vláda vyplatila peníze za úspěch v předchozích krajských volbách. Agendu tehdy rozhodovalo Sobotkou řízené ministerstvo financí. Úředníci peníze vyplatit odmítli s tím, že uskupení Jana Kasla, tehdejšího šéfa Evropských demokratů, samo sebe titulovalo jako „sdružení“ a zákon přiznává peníze jen „stranám“. Případ šel k městskému a pak i Ústavnímu soudu a tam soudci konstatovali, že jde o nedopatření, formalitu a že peníze Evropským demokratům náleží.
To byla chvíle, odkdy celý spor už záležel jen na Sobotkově ochotě peníze vyplatit. Už se nemohl schovávat za své právníky, věc jednoznačně posvětil soud. Sobotka ale peníze – šlo o 15 milionů – vyplatit odmítl a tím krátce před parlamentními volbami de facto odstavil své konkurenty z politiky: pro malou stranu je 15 milionů hodně peněz.
„Měl tehdy takové typické chování právníka,“
vzpomíná na tu dobu Jan Kasl, který poté z politiky odešel.
„Nekřičel, nevyhýbal se nám. Jakoby korektně s námi mluvil a pořád opakoval, že by chtěl zaplatit, ale nemůže.“
Je samozřejmě otázka, nakolik situace, v níž podle tehdejšího obecně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
