35A_jaros_R34_2011_n.jpg
35A_jaros_R34_2011_n.jpg

 

Každý si to jistě dobře pamatuje: srpnová povodeň v roce 2002 z ničeho nic proměnila pražské ulice v obraz totálního zmaru a zkázy. Nejinak vypadala i budova Invalidovny v pražském Karlíně. Po opadnutí vody tam v bahně ležel kompletně rozmáčený archiv Národního technického muzea s takovými unikáty, jako byly třeba stavební plány Národního divadla či výjimečné fotografie dávno zaniklého pražského Židovského Města. Statisícům zničených dokumentů akutně hrozila cesta na skládku. Pracovníci muzea se v této situaci samozřejmě rozhodli fatálnímu konci bránit, a právě teď je jasné, že se jim to definitivně podařilo. Přesně devět let po povodni – v rámci gigantické záchranné akce – vysušili a zbavili nečistoty poslední stránku poškozených dokumentů a vrátili je pro další generace zpětdo archivníhoregálu.

 

35A_jaros_R34_2011_s.jpg
35A_jaros_R34_2011_s.jpg
Od Gočára ke Stalinovi

„Ve vteřině mělo zaniknout vše, co se pečlivě shromažďovalo celá desetiletí,“ vzpomíná na tehdejší drama vedoucí „vysoušecího oddělení“ Národního technického muzea Kateřina Šupová. Že to je poklad složený z nejrůznějších pozůstalostí, soukromých sbírek či osobních archivů, dokládají taková jména, jako je třeba architekt Josef Zítek či Josef Gočár (některé archiválie nesou dokonce datum začátku osmnáctého století). Vedle nejrůznějších leteckých a stavebních plánů, odborných knih, časopisů, fotografií, prospektů či vzácných osobních deníků obsahoval soubor třeba dokumentaci všech možných soukromých podniků zrušených po roce 1948 komunisty, plány sloupů Rudolfina vyvedené v „životní“ velikosti či bizarní dokumentaci architektonické soutěže, ze které vzešel Stalinův pomník na Letné.

„Nedalo se dělat nic jiného než tyhle nenahraditelné věci zachránit,“ vzpomíná Kateřina Šupová. Žádné speciální „vysoušecí“ pracoviště tehdy samozřejmě neexistovalo a hory dokumentů tahaly z bahna a čistily proudem vody desítky dobrovolníků s gumovými rukavicemi a respirátory. Jedním z nich byla koneckonců i sama Šupová. „Mně v tu samou dobu velká voda kompletně zničila firmu v Holešovicích, a tak jsem ten depresivní pocit ze zkázy chtěla nějak pozitivně vykompenzovat,“ vzpomíná na začátek svého nového životního angažmá Kateřina Šupová. Byla to bitva o čas. „Šlo jen o to, aby papír nezačal plesnivět,“ říká Kateřina Šupová. A tak jedinou možností bylo celý archiv v podobě dvou stovek krychlových metrů igelitových pytlů nechat prostě co nejrychleji zamrazit a přemýšlet co dál.

Celý další rok pak trvalo, než pracovníci muzea včetně Kateřiny Šupové coby budoucí vedoucí zvolili tu správnou metodu záchrany. „Zkoušeli jsme všechno možné sušení například ve vakuové či horkovzdušné komoře, jenže výsledky nebyly zcela uspokojivé. Hrozilo, že se dokumenty přesuší a víceméně poškodí,“ vysvětluje. Postupně přešli na nejjednodušší, ale přitom nejpracnější metodu: ručně pomocí restaurátorských jehel a skalpelů oddělovat jeden rozmražený list od druhého a pomocí savého papíru je opatrně vysoušet. „Nejvhodnější se ukázaly noviny, a tak jsme je sháněli, kde se dalo, třeba u stánků tehdejšího PNS,“ usmívá se Šupová. To už mělo oddělení osm pracovníků a v rámci technického muzea na Letné nové prostory s moderním vybavením.

Přesto to nebylo jen tak: celé měsíce se sklánět nad páchnoucími papíry, milimetr za milimetrem je pomalu oddělovat od sebe a opatrně omývat houbičkami. Navíc museli v obavě před plísněmi či žloutenkou dbát na přísnou hygienu v podobě dezinfekcí, rukavic a respirátorů. „Ročně jsme tak postupně dokázali zpracovat i kolem třiceti krychlových metrů, navíc jsme se zničenými písemnostmi třeba v rámci nějaké havárie pomáhali i jiným. Ocitli jsme se tak i ve válkou poničené knihovně v Bagdádu. Hlavně to byla ale radost,“ líčí Kateřina Šupová. A jak už bylo řečeno, před několika dny svoji misi, která muzeum nakonec přišla na 25 milionů, dokončili. „Chceme ale fungovat dál: třeba jako poradci v krajích zasažených povodněmi. Rádi bychom zřídili speciální službu v podobě mrazicího auta a pomáhali zatopeným lidem zachraňovat osobní dokumenty či rodinné písemnosti,“ plánuje budoucnost Kateřina Šupová. 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte