John naštval tisíce policistů. Teď se pod ním kýve židle
 

22A_jaros_R15_2011_s_295x195.jpg
22A_jaros_R15_2011_s_295×195.jpg • Autor: Respekt

Pokud by byli zdejší policisté placení nikoli za hodiny, ale úkolovou mzdou, nemohla by jejich petice žádající odchod šéfa rezortu ministerstva vnitra Radka Johna vzniknout.

22A_jaros_R15_2011_s.jpg
22A_jaros_R15_2011_s.jpg
Strážci zákona volají po Johnově pádu proto, že loni na podzim v rámci vládních úspor seškrtal plošně policejní platy zhruba o sedm procent. Podle čerstvé zprávy policejního prezidia ovšem loni klesl o stejně vysoké procento i počet nahlášených trestných činů. Méně práce, méně peněz, dalo by se říct. Policisté to tak nevidí a svou premiérovi právě odevzdanou peticí udělali nevídaný krok: vstoupili do politiky a rozhodli se mluvit do složení kabinetu.

První signální

Policie letos překvapuje. Začal s tím nový šéf sboru Petr Lessy, když po svém únorovém nástupu do funkce oznámil, že chce z Česka udělat nejbezpečnější zemi v Evropě. Pak vyšlo najevo, že policie uměle zvyšuje „bezpečnost“ Česka zkreslenými statistikami objasněnosti trestných činů a že zdejší kriminalita "klesá“ díky schopnosti policie odrazovat poškozené lidi od trestních oznámení.

S přicházejícím jarem se pak zdejší policisté rozhodli zvýšit bezpečnost této země dalším instrumentem. Pokusem odvolat ministra vnitra, který dělá podle nich svou práci špatně. Policejní odboráři napsali petici, která říká, že ministrovy úsporné škrty v platech pobídnou zkušené policisty k odchodu do civilu a seříznuté investice do techniky a provozu neumožní dělat policistům práci, jak se patří. Ministr navíc podle petičníků snižuje už tak podvázanou motivaci sboru tím, že z televizní obrazovky prohlašuje policisty za spáče, lenochy a flákače. Petice, kterou mimochodem podepsalo 26 tisíc policistů, tedy plné dvě třetiny členů sboru, žádá po premiérovi Petru Nečasovi, aby alarmující stav napravil a Johna odvolal nebo jej pohnal k odpovědnosti. Premiér poté podpisovou akci označil za "vážný, nepřehlédnutelný signál, kterým je nutné se zabývat“.

Duchovním otcem tohoto "signálu“ je šéf policejních odborů Milan Štěpánek. Nápad s peticí proti Johnovi se mu zrodil v hlavě počátkem ledna, když ministr vnitra v televizi prohlásil: „Mé zkušenosti z návštěv služeben jasně říkají, že policistů, kteří mně důvěřují, je opravdu mnoho.“ Štěpánek hned druhý den se svými odborářskými kolegy sepsal "test“ Johnovy popularity, který pak pustili mezi policisty a hasiče a koncem března začali počítat podpisy. Jejich překvapivé množství udělalo trhlinu do sebevědomí ministra Johna a zaměstnalo i veřejnost. Nutí ji totiž rozhodnout, zda je Štěpánkova petiční akce bohulibou snahou ochránců pořádku zlepšit poměry v bezpečnostních složkách, nebo zda se policisté při prosazování svých finančních požadavků nezapletli do politické operace – tedy pokusu zasahovat do složení vlády.

22B_ctk_R15_2011_s.jpg
22B_ctk_R15_2011_s.jpg • Autor: ČTK
Přednostně zalepit!

Stesky policistů – když pomineme, že jsou koncipovány jako žádost odchodu ministra vnitra – jsou do jisté míry oprávněné. Na rozbor složitých odborářských výpočtů, že policejní platy klesly více, než ministr původně navrhoval, zde není dost místa. V systému tarifů a různých hodnostních a rizikových příplatků bychom se ztratili.

Nestačí ovšem ani zjednodušený protiargument, že průměrný policejní plat v Česku dosahuje letos zhruba třiceti dvou tisíc korun – o třetinu více, než je průměrná mzda zbytku populace, tak co vlastně ti policisté chtějí? Celkovou sumu totiž zvedají především funkcionářské platy; odečteme-li šéfy na policejním prezidiu, v krajích a na okresech, pohybuje se plat uniformovaných policistů v poddůstojnických hodnostech (což jsou tři čtvrtiny sboru) kolem dvaceti pěti tisíc korun. V přepočtu na kupní sílu je tedy o deset až čtyřicet procent nižší než v okolních zemích, včetně Slovenska či Polska. „V tom je ten problém, velké peníze a odměny si rozdělují funkcionáři a papaláši, lidé, kteří jsou loajální ministrovi, zbytek je na tom po snížení platů bídně, mladí policisté berou v průměru osmnáct tisíc čistého,“ říká Štěpánek. Podle něj by to řadoví policisté možná také skousli, ale ministerské škrty zasáhly i samotný provoz. Policisté musejí třeba před zásahem zvažovat, které auto mohou použít, aby v nádrži nepřečerpali limit na pohonné hmoty. Ustaly modernizace služeben, stále chybějí počítače, nedělají se potřebné znalecké důkazy. „A nejvíc se policistů dotklo, když o nich ministr mluvil jako o lemplech,“ dodává Štěpánek, "takže se vlastně ani počtům nespokojených už nedivím.“

"Stěžují si na špatnou osobu, škrty se dohodly na vládě, měli tedy petici adresovat kabinetu ministra Nečase jako celku,“ odpovídá John na výtky. „Ano, ta situace se zhoršila, ale zhoršila se všude ve státní správě a my už pracujeme na tom, jak pokles zastavit a abychom začali policisty odměňovat lépe. Jedna z možností je snížit jejich stavy, v Evropské unii v přepočtu na obyvatele jedny z nejvyšších, a peníze těch, kteří odejdou, rozdělit,“ říká John s odkazem na to, že v Česku je na jednoho policistu 240 obyvatel – tedy o sedmdesát lidí méně, než je průměr EU.

Odboráři považují ministrova slova za manipulaci. Od chvíle, kdy loni v září začaly platit první škrty, opustilo policii dva a půl tisíce lidí. Zbytek musí dělat práci za ně, a jejich výplaty by si tudíž ti, kdo zůstali, měli spravedlivě rozdělit. Kdyby se to stalo, vzrostl by policejní plat o sedm procent, o které klesl počet policistů, a členové sboru by brali stejné platy jako před škrty. Policejní prezidium ale investuje peníze – měsíčně zhruba sto milionů – do běžného provozu sboru. "Zásluhou tehdejšího přílišného utrácení zůstala z minulého rozpočtu dvoumiliardová díra na policejní provoz,“ vysvětluje ministr John. „A tu my teď musíme přednostně zalepit.“

Kdo, když ne my?

Dobře zaplacený a dobře týlově zabezpečený policista je hlavní zárukou kvality práce, a tedy i bezpečí občanů, odpovídají Štěpánkovi odboráři na otázku, proč by měla premiéra a veřejnost jejich finanční situace zajímat a proč petici sepsali. Po lékařích, kteří nedávno protestovali za zvýšení platů, protože "odpočatý a dobře zaplacený lékař je zárukou dobré zdravotní péče“, jsou policisté druhou profesní organizací, která nastoluje toto téma. A stejně jako u lékařů vznikla otázka, jestli po zvýšení platů dostaneme lepší lékařskou péči, musíme se ptát policistů, jestli výše jejich platů ovlivní míru našeho bezpečí.

Policisté totiž ještě před platovými škrty prakticky odrazovali občany od podání trestních oznámení. Buď je přímo varovali, že je to zbytečné, že se věc stejně nevyšetří. Anebo na to šli čistě formálním způsobem, kdy si sice výpověď zapsali, ale po měsíci přišlo oznamovatelům vyrozumění, že se věc odkládá, aniž by na pátrání viditelně sáhli. Takové dopisy dostalo loni dvě stě tisíc lidí z tří set tisíc oznamovatelů. Většina z nich bude napříště považovat nahlášení trestného činu za ztrátu času. To vše kvůli čárkovému systému, který hodnotí výkon policisty, kolik trestných činů vyšetří, bez ohledu na jejich závažnost nebo komplikovanost

"V tom máte do velké míry pravdu,“ říká Milan Štěpánek. "Jenže o tom je vlastně naše petice,“ dodává. Odboráři tvrdí, že ministr John místo pokračování v reformách nastartovaných ministry Bublanem a Langrem, které směřovaly třeba i k novému a méně mechanickému posuzování úspěchu jejich práce, mění kurz do zvyků grossovské éry policie, kdy byl systém nastaven tak, že na kariérních příčkách stoupali především lidé loajální k vedení policie a ministerstva a ochotní plnit zadání, která třeba naprosto ochromila vyšetřování korupce a závažných ekonomických zločinů. A když k tomu připočteme i návrat způsobu financování policejní služby z krajů zpět do rukou pražského prezidia, které rozhoduje o pracovních či finančních nárocích lidí na okresech, jejichž potřeby nezná, je tu podle Štěpánka pádný důvod k nespokojenosti.

Podle ministra Johna se však reforma, která zlepší podmínky policejní práce, teprve rozjíždí. Celý podzim byl ve znamení řešení škrtů a hledání nového policejního prezidenta a teď, když už je Petr Lessy skoro tři měsíce ve funkci, začali spolu pracovat na reformě, kterou by měli představit na podzim. "Jasně jsem policistům slíbil i to, že už žádné další škrty nebudou a že změníme systém hodnocení jejich práce,“ říká John.

Předvídat, jak souboj dopadne a kam zavede policii a tím i naši bezpečnost, dnes příliš nejde. Premiér Nečas chce do měsíce uspořádat schůzku, kde by spolu s ministrem Johnem, vedením policie a odborů věc vyřešili. Jenže v době skandálů Věcí veřejných není vůbec jasné, zda předseda strany a ministr vnitra ve funkci do té doby vůbec vydrží. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte