V počátcích krize státy pomáhaly zachraňovat světové hospodářství. Teď jsou ale problémem ony samy.
Loni to byly banky, letos došlo na státy. Přestože se zdálo, že se hospodářská krize v poslední části roku 2009 zmírnila, je nyní opět v plném proudu, neboť se na obzoru rýsuje hrozba platební neschopnosti států.
Vedoucí evropští představitelé se snaží odvrátit největší finanční pohromu eura za dobu jeho jedenáctileté existence. Minulý týden se veškerá pozornost upírala na Řecko. Jestliže nebude schopno dostát svým závazkům, stane se tak prvním členským státem EU, u nějž kdy k platební neschopnosti došlo. Ve čtvrtek 11. února zasedali vedoucí představitelé EU a jednali o řešení této situace. Zaznívaly hlasy o záchranném plánu pod německým vedením. Pokud se tento plán uskuteční, mohou se začít stavět do fronty další evropští uchazeči. Trhy dluhopisů jsou znepokojeny nízkou schopností splácet dluhy u Španělska, Irska a Portugalska, což tyto země nutí, aby zvyšovaly daně a seškrtávaly výdaje, ačkoli se stále potácejí v recesi.
Potíže v Evropě skutečně zavdávají investorům příčinu k obavám. Nejsou však tím jediným důvodem ke znepokojení. Investory děsí také změny v kurzu hospodářské politiky, k nimž dochází po celém světě. Čínská vláda minulý měsíc ve strachu před zrychlením inflace a tvorbou cenových bublin aktiv začala krotit své úvěrové orgie.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
