Mars počká

Na povrchu Marsu přistává loď ze Země a vystupují z ní astronauti. Fantazie? Zatím ano a tak to i zůstane – scéna, kterou v různých variantách vykreslilo mnoho autorů sci-fi, se hned tak nenaplní. Americký prezident Barack Obama totiž počátkem února odpálil pomyslnou atomovou bombu, po níž nezůstává v americké kosmonautice kámen na kameni.

Obama navrhl zrušit slibně se rozvíjející program pilotovaných letů Constellation (Souhvězdí), který měl – jak v roce 2003 rozhodl Obamův předchůdce George Bush – dopravit člověka na povrch Měsíce a posléze i Marsu. Pokud Obamovo rozhodnutí potvrdí v návrhu rozpočtu na příští rok Kongres, bude to největší změna ve vesmírném programu Spojených států za mnoho let, ne-li desetiletí. Plánovaná kosmická loď Orion, která mohla být hotova už v roce 2013, nevzlétne. Stát zaplatí smluvní pokuty firmě, která ji vyvíjela, a projekt ukončí.

Podobný osud potká i vyvíjené rakety Ares. Vniveč přijde devět miliard dolarů, které NASA dosud vynaložila na Bushovu strategii „nejprve návrat na Měsíc, později lety k Marsu a vzdálenějším světům“. Další 2,5 miliardy bude stát Souhvězdí kvůli dobíhajícím projektům a pokutám, než se jej podaří definitivně sprovodit ze světa.

Protože stárnoucí raketoplány skončí během letošního či příštího roku v muzeích, zůstanou USA – poprvé od 60. let – bez vlastní pilotované kosmické lodi. Obama a jeho poradci si představují, že…