Patří do evropských měst mešity? Muslimové a křesťané by si na sebe měli ještě nějakou dobu zvykat, obě náboženství nyní zápasí s vážnými problémy. Čas, kdy v evropských městech budou moci houfně vyrůstat minarety, aniž by to vyvolalo vážné spory, zatím nenastal.
Několik dní před mým odjezdem do Damašku se mě lidé ptali, zda by se v evropských městech měly stavět islámské mešity. Patří vůbec jejich štíhlé věže, minarety, do naší městské krajiny?
Pokusím se ukázat, jak se v současnosti potkává a střetává evropské duchovní vyprázdnění se skrytým zoufalstvím islámu. Nynější neklidné období bych nejraději nazval dobou druhého tolerančního patentu. Tím prvním bylo oficiální uznání evangelických církví koncem 18. století. Trvalo tehdy celá desetiletí, než protestantské kostely mohly vyrůstat i v centrech měst a směly mít věže a vchody z ulice. Rovněž s věžemi synagog se ve větší míře setkáváme až koncem 19. století. Podobný problém, jaký česká společnost kdysi řešila s evangelíky a židy, přichází o století později s islámem.
Sloup světla
Za Prorokových dob se muži při modlitbě scházeli v mužské části domu, ale jak přibývalo jeho stoupenců, místem modlitby se stále častěji stávala ohrada, z níž pak vzniklo nádvoří mešity. A protože lidé v té době nenosili hodinky, museli se k modlitbě nějak svolávat. V archaických dobách se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
