Den poté, co se šéf WikiLeaks Julian Assange vzdal kvůli podezření ze znásilnění dvou švédských žen londýnské policii, vzala asi tisícovka hackerů sdružených do skupiny Anonymous spravedlnost do vlastních rukou. Podstatou její operace Odplata byl útok na webové stránky nebo bankovní konta kohokoli, kdo se podle mínění skupiny proti podezřelému Australanovi provinil. Mimo provoz se tak minulý týden ocitly weby firem MasterCard a Visa, útok se nevyhnul bankám, jež Assangeovi zablokovaly konta, hackeři se neúspěšně pokusili shodit také server společnosti Amazon, která předtím odepřela WikiLeaks své služby.
Obzvláště zajímavý je ale atak namířený směrem do justičního a politického světa. Internetoví anarchisté napadli stránky švédského žalobce zastupujícího dvě údajně znásilněné ženy a také stránky švédského ministerstva spravedlnosti. Podle některých informací nebyly nějakou dobu v provozu dokonce weby všech amerických senátorů. Komunita hackerů pracuje podle všeho bez přímého propojení se samotnou WikiLeaks nebo jejím šéfem. Její kroky však celou kauzu posunují do závažnější roviny, než v jaké se dosud pohybovala.
Mrkni na ty svaly
Hackeři se svojí „odplatou“ dostávají do zajímavého sporu s fungováním západní demokracie. Ta stojí a padá s důvěrou v její základní instituce, právo a svoboda jsou v ní vyváženy osobní odpovědností. Skupina Anonymous alespoň symbolicky oba principy neguje. Assange byl zatčen na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
