Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dopisy

Dopisy

SMRŠŤUJÍCÍ SE PRUŽINA
RESPEKT 47/2010

V článku píše Erik Tabery, že „občanští demokraté ve většině měst vyšachovali politiky partnerské TOP 09 z vedení radnic a mnohdy přitom dali přednost ČSSD“. Podíváme-li se blíže na dosavadní výsledky sestavování radničních koalic ve 133 městech nad 10 tisíc obyvatel, zjistíme, že pro takto vyhrocené tvrzení nelze nalézt faktickou oporu.

ODS se dostala do zastupitelstva ve všech 133 městech. Koalice zatím uzavřela v 86 případech, z čehož ve 42 městech v koalici spolupracuje s TOP 09, která se celkem účastní 61 koalic. Toto číslo jasně ukazuje, že ODS na komunální úrovni maximálně využívá potenciál pro spolupráci s TOP 09. Naopak ve 12 případech TOP 09 dala přednost koalici s ČSSD před pravicovou koalicí s ODS (například v Českém Krumlově, Hodoníně, Náchodě, Rokycanech, Táboře nebo Strakonicích).

Zcela neadekvátně zdůrazňují média také formování koalic ODS a ČSSD. Po letošních komunálních volbách totiž takových koalic zatím vzniklo 51, což je méně než v letech 2006 (55) a 2002 (65). V naprosté většině (41 měst) se však jedná o širokou koalici, ve které kromě ODS a ČSSD ještě figuruje minimálně jeden další politický subjekt, například TOP 09 nebo KDU-ČSL.

Široké koalice s účastí ODS a ČSSD vznikly nejčastěji ve městech, kde již v minulém volebním období obě strany spolupracovaly. Existují však také příklady měst, kde ODS od spolupráce ČSSD odstoupila ve prospěch pravicové koalice (např. Boskovice, Kopřivnice, Lanškroun, Olomouc, Pelhřimov či Uherský Brod). Hovořit o posilování vztahu ODS a ČSSD na komunální úrovni je proto zcela zavádějící.

Čím větší pozornost se věnuje komunálním koalicím ODS a ČSSD, o to méně se média věnují koaliční spolupráci TOP 09 s ČSSD, která funguje na 30 radnicích. To není marginální počet vzhledem k tomu, že se jedná o polovinu komunálních koalic, do kterých letos TOP 09 vstoupila.

Tomáš Bartovský, mluvčí ODS

Pan Bartovský má pravdu, že v mém komentáři je nepřesnost, a za to se omlouvám. Na podstatě se ale nic nemění. Fakt, že se ODS s TOP 09 nedohodne v Boskovicích či Lanškrounu, prostě nemá stejný význam jako to, že ČSSD vládne s ODS ve čtyřech největších městech této země. Připomínám také, že hlavní potíž s velkými koalicemi se objevuje tehdy, když vznikají „bezdůvodně“. Těžko bude někdo vyčítat spolupráci tam, kde to jinak nejde. Stejně tak by šlo jen těžko kritizovat fakt, že strana odmítá spoluvládnout s ideově možná blízkou, nicméně zdiskreditovanou stranou.

Erik Tabery

SHNIJEŠ ZAŽIVA
RESPEKT 47/2010

Děkuji autorce, že se pokusila rozkrýt kauzu vyhrožování mezi brněnskými filozofy v širších souvislostech a zmínila se i o alibistickém postoji děkana Kroba a proděkana Zouhara.

V pasáži, kde je řeč o posudku, který Jan Zouhar ještě jako „vědecký ateista“ v roce 1985 vypracoval na knihu Ivy Kotrlé, Svobodová smířlivě konstatuje, že podobné texty „ze současných akademiků před lety podepisoval kdekdo“. Taková formulace je ovšem nespravedlivá k těm, kdo za normalizace působili v akademické sféře, a přesto si s režimem nezadali, a obchází to, o co v případě posudku šlo. Přispěl totiž k odsouzení disidentů Zdeňka Kotrlého a Petra Kozánka k podmíněnému trestu 10 měsíců za tzv. poškozování republiky v zahraničí. Zouharův posudek mohl ohrozit i autorku Ivu Kotrlou, jak naznačuje postup poručíka StB Antonína Sokola proti ní, ale také spisovatele Zdeňka Rotrekla, který prožil 13 let v komunistických lágrech a jemuž se přesto Zouhar nerozpakoval vytýkat „zkreslování 50. let“. Že Zouhar zastává funkci proděkana FF MU s přestávkami od roku 1987 dodnes, je neuvěřitelné. Postoje děkana i proděkana v Horynově kauze nastolují otázku po oprávněnosti jejich rezignace. Pokud tak sami neučiní, měl by se do věci vložit akademický senát FF, jehož současná apatie je udivující.

Rudolf Vévoda

DOPISY / BÁRTŮV ČÍNSKÝ ÚDER
RESPEKT 47/2010

Už před časem jsem se pokusil upozornit na chybné užívání spojky „sice“ (myslím, že to zavedl pan Švehla – jist si nejsem – a nakazil tím další redaktory), která v češtině neumí stát jako samostatný větný člen. No a co se nestalo. Konečně se už infikoval i první čtenář v rubrice Dopisy, „booker“ pan Bláha, který peskuje pana Spurného (ten vazbu „sice… ale“ užívá vzorně) za překroucení bookmakerského know-how a uvádí, že jeho věta má „správně“ znít: „…kurz na úspěch je sice zatím vysoký, a v případě vítězství bude i odměna vysoká.“ No, sázkaři, pokud pochopili, možná nápravu ocení, ale z češtiny je to za pět.

Pánové Sacher a Kundra by měli zvážit užívání metafor (článek Bártův čínský úder), neboť když napíší, že „polská zkušenost zvedla ze židle českého ministra dopravy“, člověku zatrne, že se pan ministr Bárta zdravě „nasral“ a šel dát Polákům a potažmo Číňanům přes tlamu, jenže pak se ukáže, že zřejmě jen vstal od stolu v kanceláři, aby tak projevil svou radost nad vzorem, který hodlá následovat.

Ladislav Šenkyřík

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].