0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Od věci24. 10. 20104 minuty

Zmrzlí ptáci padat nebudou

Předpověď polských klimatologů, že Evropu čeká tisíciletá zima, většina kolegů odmítla jako přehnanou a totéž si myslí ZDENĚK VAŠKŮ. Kromě exaktních vědeckých předpovědí počasí má tento klimatolog slabost i pro jejich dávné předchůdce. Moudrosti lidových pranostik si považuje a zná jich tisíce.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Co si má člověk vlastně představit pod tisíciletou zimou?

To je pro nás takřka nemyslitelný extrém, znamenal by třeba teploty padesát stupňů pod nulou. To jsou nejdrsnější zimní podmínky na této planetě vůbec a myslím, že u nás nepřicházejí v úvahu. Nacházíme se na počátku období, kterému se mezi odborníky říká malé klimatické optimum a které se projevuje právě tím slavným fenoménem globálního oteplování. Samozřejmě na tom má velký podíl člověk a skleníkové plyny. To je vážný faktor, který pravděpodobnost drsné zimy hodně snižuje. Pokud bude opravdu tuhá zima, očekávám mrazy tak okolo minus dvaceti až pětadvaceti stupňů.

Ovlivní teploty nějak nedávný výbuch sopky na Islandu?

Nějaký vliv mít bude, ale ne silný. V dějinách známe situace, kdy výbuchy vulkánů přinesly tuhé zimy, třeba v roce 1815 indonéská sopka Tambora nebo v roce 1783 islandský Lakagígar uvolnily obrovské množství oxidu síry a prachu, který vůči Slunci fungoval jako jakási zrcadlová clona. S letošní erupcí to však nelze srovnat. Tehdy sopky chrlily vulkanický popel a plyn po osm měsíců, létal desítky kilometrů vysoko a stovky daleko. Bylo tisíce mrtvých a v Evropě vypukl hladomor.

Co tedy nejvíc ovlivňuje průběh našich zim?

Sílu či mrazivost zimního období ovlivňuje takzvaná atlantská dlouhodobá oscilace, což znamená,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc