Divoký poločas ministra kultury Václava Riedlbaucha
Národní galerie, Galerie Rudolfinum, pobídky zahraničním filmařům nebo snižování rozpočtu ministerstva kultury. Samá ožehavá témata. Václav Riedlbauch, muž, který je postupně otevírá, je po Pavlovi Dostálovi prvním ministrem kultury, o němž je slyšet především v pozitivních souvislostech. Původně to ale vypadalo dost jinak.
Ohrožený druh
Párkrát rezolutně praští rukou do stolu. Několikrát zopakuje, že věci prostě rád říká takto na rovinu. Za hodinu toho zvládne v rychlé kadenci slov říct víc než spousta jeho kolegů za den. Z Václava Riedlbaucha (62) během rozhovoru srší energie, na jakou člověk od zaměstnanců ministerstva kultury není léta zvyklý. Zvlášť od jejich šéfa. Původně měl Riedlbauch do vládního křesla usednout jen na čtyři měsíce a skoro nic se od něj nečekalo. Nakonec se mu však mandát kvůli odloženým volbám prodloužil a během dosavadních osmi měsíců stihl na ministerstvu pohnout s věcmi, na které si před ním nikdo netroufl. Včetně aktuální kauzy kolem výběrového řízení na nového šéfa Národní galerie.
„To je nějaká hájená zvěř nebo ohrožený druh, ta Národní galerie? Platí se ze státních peněz, má fungovat pro stát a pro lidi, pro boha zlatýho, proč bych měl kolem ní chodit po špičkách?“ zvyšuje Riedlbauch hlas. Po…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
