EVA KULHÁNKOVÁ
personální manažerka pro východní Evropu, STMicroelectronics Design and Application s. r. o.
Výpověď bez udání důvodu je podle mě nebezpečný nástroj, který spíše než k pružnosti na trhu práce může u některých zaměstnavatelů vést k atmosféře strachu a nejistoty. Výpověď ze strany zaměstnavatele by měla být vždy odůvodněná. Žádná z okolních evropských zemí neumožňuje výpověď bez udání důvodu. Určitě bych ale uvítala zjednodušení možnosti výpovědi v případě nedostatečných pracovních výsledků a neplnění pracovních povinností.
JUDR. LUKÁŠ JANSA
advokát
Možnost výpovědi bez udání důvodu je určitě jedním z nástrojů vedoucích k větší míře flexibility trhu práce, stejně tak jako možnost řetězení pracovních smluv na dobu určitou nebo omezení vlivu odborů. Již nyní však zaměstnavatel užívá stejným způsobem výpověď z organizačních důvodů. Výpověď bez udání důvodu by umožnila zcela jistě lépe přizpůsobovat zaměstnanost firmy výrobním či finančním možnostem firmy. Nicméně zaměstnanci, kteří práci odvádějí dostatečně kvalitně a jsou přínosem pro svého zaměstnavatele, by se nemuseli výpovědi obávat. Každopádně chápu, že z politického hlediska je tento nástroj dosti problematický, stejně tak jako byly poplatky ve zdravotnictví.
JANA MARTIŇÁKOVÁ
personální manažerka
V oblasti zvýšené pružnosti na českém pracovním trhu bych viděla riziko v příliš snadném ukončení českých pracovních smluv a přesunutí zaměstnavatele na jiné pracovní trhy (zde záleží na typu zaměstnavatele, jsem si vědoma toho, že toto riziko neplatí pro všechny).
Z tohoto důvodu bych souhlasila s možností výpovědi bez udání důvodu za podmínky, kdy by zaměstnanec obdržel dvouměsíční výpovědní lhůtu a tříměsíční odstupné.
JAN DVOŘÁK
Předseda organizace ZO OS Kovo Panasonik Plzeň
Podle mého mínění by výpověď z pracovního poměru bez udání důvodu k větší pružnosti na trhu práce nevedla. Zaměstnavatelé mají již dnes řadu nástrojů, jak propustit zaměstnance, se kterými nejsou z objektivních důvodů spokojeni. Zavedení takových výpovědí by navíc mělo veliké dopady na celou ekonomiku. Banky by mnohem více začaly váhat, zda vůbec někomu půjčí (zejména na předměty dlouhodobé spotřeby), protože nikdo by neměl jisté zaměstnání, což by zbrzdilo např. stavebnictví a automobilový průmysl. Z celkového pohledu vzato by šlo o institut, který by ČR poslal o mnoho let zpátky, a to přece nikdo z nás nechce.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
