Podle Alexandra Vondry to měla být stylová tečka za jeho veleúspěšným tažením za pozicí místopředsedy ODS. Proto si – jak říká – pozval minulý týden do sídla svého domovského golfového klubu v pražských Klánovicích novináře na malou zahradní party. Přišlo jich asi dvacet, kromě Vondry tam však na ně čekal ještě usměvavý vousatý muž, který se nenápadně, bez vysvětlování zapojil do debatujících kroužků. Teprve pak vyšlo najevo, že jde o jednoho z ředitelů firmy ČEZ Vladimíra Schmalze. „Je to můj dlouholetý kamarád a prostě jsem ho pozval,“ krčí rameny Vondra. Proč nepozval i jiné své kamarády? Prý proto, že o Schmalzovi se píše jako o Vondrovu vlivném muži v pozadí ODS, proto ho chtěl veřejně oddémonizovat.
Jak si tuto příhodu vyložit? Jako ukázku spojení politika a šikovného lobbisty? Jako takové malé Toskánsko? To drhne, protože Vondra se se Schmalzem neschází pokoutně na dovolené, ale přijde s ním ruku v ruce rovnou mezi novináře. Nebo je to případ dalšího „kmotra“, jak naznačují někteří „kmotrologové“ mezi novináři? Celé to pak spěje k obecnější otázce: nejsou nakonec Vondra a další noví vůdci ODS stejní jako ti bývalí, nedávno odstavení?
Zasloužený trest
Krátce po kongresu ODS se političtí pozorovatelé nedokážou shodnout, jestli velká změna ve vedení této nejsilnější pravicové strany je skutečná, nebo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
